KYNČLOVÁ, J. Analýza reprodukovatelnosti a robustnosti akustických parametrů řeči a hlasu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Studentka se ve své práci zabývala vlivem zavádějících faktorů na akustické parametry řeči a hlasu. Cílem práce bylo ověřit robustnost a reprodukovatelnost akustických metrik. Práce vyžadovala nastudování dané problematiky, na základě čehož byly navrženy a provedeny praktické experimenty. Studentka vytvořila sadu nahrávek, z nich extrahovala akustické parametry, které následně statisticky zpracovávala, analyzovala a diskutovala. Přestože byly všechny cíle práce naplněny, realizace experimentální části působí v některých ohledech spíše jako „DIY“ projekt. Metodická zjednodušení a omezený rozsah analýzy (například z pohledu opakovatelnosti) snižují přímou využitelnost výsledků. Tyto limity si však studentka uvědomuje a v textu na ně explicitně upozorňuje. Z hlediska prezentační úrovně a formální úpravy je práce zpracována dobře. Jazyková úroveň je přijatelná, studentka využívá relevantní odborné zdroje. Formální stránku však částečně snižuje opakované použití rastrové grafiky tam, kde by bylo vhodnější použít grafiku vektorovou. Studentka během roku pravidelně konzultovala svůj postup. Přestože má práce své limitace, studentce se podařilo splnit všechny cíle a její výsledky mohou sloužit jako pilotní průzkum pro obdobné analýzy.
Studentka pořídila vlastní nahrávky v akusticky vhodné, byť menší místnosti, a porovnala několik mikrofonů. Pro samotné experimenty byl zvolen směrový mikrofon s kardioidní charakteristikou, což není v rozporu s cíli práce, ale použití takového mikrofonu v blízkosti úst si zasloužilo alespoň krátkou zmínku o možném vlivu proximity efektu. V metodice se zároveň odkazuje na doporučení pro použití všesměrového mikrofonu, avšak výběr s tímto doporučením nekoresponduje. Úvod i teoretická část jsou stručné a věcně zpracované, metodologie je navržena validně. Výsledky jsou interpretovány s ohledem na srovnatelné studie, což zvyšuje odborný přínos práce. Přesto je prezentace výsledků v některých částech méně přehledná – například tabulky v sekci 5 neuvádějí dostatečně jasně, vůči čemu je měřen nárůst nebo pokles hodnot, a vysvětlení je uvedeno až zpětně. Takové členění čtení ztěžuje. Obrázky v práci nejsou vytvořeny ve vektorové grafice, což snižuje vizuální kvalitu práce. V textu se objevují jazykové a typografické nedostatky, např. chybějící tečky, nevhodné tvary slov, nepřesnosti v interpunkci a formátování. V abstraktu chybí překlad či klinický význam vybraných parametrů (např. „Smoothed Cepstral Peak Prominence“) a užití formulace „v Pythonu“ působí neformálně. Popis šumu obsahuje terminologickou nepřesnost při uvádění hladin v dB a dB SPL. Uvedeno je také, že samohlásky měly být drženy co nejdéle, avšak byly následně zastřiženy na 2,5 s, což snižuje vnitřní konzistenci metodiky. Výpočet parametru AVQI nebyl realizován z důvodu nekompatibility knihoven, i když lze předpokládat, že by bylo možné využít samostatné virtuální prostředí. Oceňuji, že si studentka mnohých limitací byla vědoma a v textu je poctivě identifikuje a komentuje. Přes uvedené nedostatky prokázala schopnost samostatné práce a základní orientaci v oblasti akustické analýzy řeči. Práce splnila stanovené cíle a přináší zajímavé výsledky, ale formální i metodická stránka obsahuje rezervy, které snižují celkový dojem.
eVSKP id 167392