ŠEVČÍK, P. Smart metering data analytics [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce se zabývá měřením, které je poskytováno fakturačními elektroměry, a možnostmi využití pro provoz distribučních soustav z hlediska monitoringu a řízení provozu. Detailně a prakticky se potom práce věnuje ověřování plnění požadavků na výrobny v DS NN, s ohledem na řízení výkonů v závislosti na velikosti napětí a frekvenci, a to v rámci následného zpracování dat poskytovaných fakturačními elektroměry. Student se postupně věnuje jednotlivým tématům zadání, která jsou ve výsledku naplněna. Nicméně, obsahově lze vytknout určité, více či méně závažné, nedostatky. V rešeršní části měla být větší pozornost věnovaná agregaci a elektroměry poskytovaným časovým hodnotám obecně (str. 32). Algoritmy a způsoby agregace jsou pro následné hodnocení a ověřování provozu vzorové FV výrobny zásadní. Samotná praktická část je poznamenána evidentní neúplností pochopení prověřovaného účelu využití dat měření z elektroměrů. Analyzovaný případ nepředstavuje využití SM k autonomnímu řízení FVE, ale zabývá se hodnocením plnění těchto požadavků na základě dat dostupných z SM. Interpretaci a pochopení dosažených výsledků by také pomohla větší preciznost při popisu zvolené metodiky hodnocení, korektnost a úplnost vztahů pro simulaci vstupů a hodnocení výstupů. Z textu například není zcela pochopitelné, jak a proč byly simulovány vstupní veličiny (doložený kód v Matlabu není dostačující), a především, jaká byla použita metrika (algoritmicky) a metodika pro hodnocení plnění požadavků na řízení výkonů výrobny P,Q(U,f), či metrika ukazatele pro hodnocení použitelnosti ověřovací metodiky při stochasticky emulovaných vstupních průbězích. Kromě uvedeného lze poukázat na řadu konkrétních nedostatků: - Není objasněno, čeho se týkají popisované algoritmy třídění na konci str. 32. - Občasné terminologické nedostatky (mřížková síť). Podobně, ne všechna technická vyjádření jsou pravdivá, nebo korektní (kap. 4.2.1, poslední odstavec - nelze souhlasit s tvrzením, že: „střídače FVE se nemusejí vybavovat řídící jednotkou“; kap. 5.1.1 – mohl byste objasnit výrok: „Cílem řízení je, aby napětí sítě nevykazovalo nadfrekvenci či podfrekvenci.“?) - V kap. 6 mohly být prezentovány funkce pro simulaci Pdisp, případně mohl být v příloze prezentován příslušný zdrojový kód v Matlabu. - Vztahy v 6.1.1 i dalších by měly respektovat diskrétní prostor, rovněž popis přesnější detailnější (i s parametrizací funkcí náhodných proměnných), umožňující reprodukovatelnost. Vztahy (6.3) a (6.4) nejsou správně zapsané. - Chybí popis modelu řízení výkonů FVE na základě svorkového napětí a frekvence a disponibilního výkonu. Stručná sumarizace v kap. 6.1.2 je nepřesná a zavádějící. Za přínosné lze potom považovat prokázání vlivu délky agregačního intervalu s doložením vhodné periody agregace, nebo prověření vlivu rozdílné agregační metriky pro určení agregované efektivní hodnoty. Student nevyužíval v dostatečné míře konzultace, stejně jako možnost kontroly výsledků a rozpracované bakalářské práce. Práce na BP nebyla příliš rovnoměrná. Předpokládám, že tomu tak bylo v důsledku dalších studijních povinností. S přihlédnutí ke všem dílčím hodnocením a komentářům doporučuji předloženou diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm C/70 b.
Předmětem bakalářské práce je analýza výsledků měření tzv. chytrých elektroměrů v souvislosti s možností využití měřených agregovaných parametrů elektrické energie (např. efektivní hodnota napětí, frekvence) pro účely pozorování a kontrolu chování odběrných míst z dlouhodobého hlediska. Student v teoretické části uvedl hardwarové uspořádání standardního elektroměru, popsal metodiky měření činného a jalového výkonu a uvedl problematiku agregace naměřených hodnot. V navazujících částech student vytipoval možnosti využití dat z elektroměru pro různé účely, z nichž některé jsou popsané velmi stručně, a dále se zabývá možností kontroly odběrných míst dle zadání práce. V praktické části student sestavil model, který se skládá z odběrného místa, fotovoltaického zdroje, elektroměru a modelu distribuční sítě. Popis modelu shledávám obecně nepřesný, neuspořádaný a popis dílčího výsledku simulace v kap.6.2.1.1 irelevantní. Nakonec student navrhnul analytický nástroj pro vyhodnocení žádaného chování výrobny v odběrném místě. Závěry z analýzy obecně shledávám jako nepřesně formulované a příslušné grafy (zejména na Obrázku 6.2.1.1) jako obtížně srozumitelné. Po formální stránce je bakalářská práce zpracována na dobré úrovni, s častým výskytem gramatických a kompozičních chyb, které ubírají na kvalitě práce. Z obecného hlediska bakalářská práce dostatečně shrnuje danou problematiku a i přes uvedené výhrady lze všechny body zadání považovat za splněné. Vzhledem k uvedeným nedostatkům, bakalářskou práci navrhuji klasifikovat stupněm C a práci doporučuji k ústní obhajobě.
eVSKP id 133368