ZEMANOVÁ, L. Řízení pohledávek v obchodní korporaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2016.
V bakalářské práci zpracované návrhy nejsou dostatečně konkretizovány. Např. u odběratelů kategorie 1 jsou v případě jednoho prodlení s platbou navrženy možnosti zálohy nebo limity pohledávek. Kterou z variant má pracovník volit pro konkrétního odběratele? Jak má účetní jednotka pracovat s účetními a daňově uznatelnými opravnými položkami k pohledávkám? Jak bude možné zjistit doporučované informace o obchodních partnerech (uvedené na str. 64) typu mikro a malých neauditovaných účetních jednotek ve zveřejňovaných účetních výkazech zpracovaných po 1.1.2016? Tyto účetní jednotky představují v současné době 95% všech právních subjektů v České republice.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění stanovených cílů | D | ||
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
Praktická využitelnost výsledků | D | ||
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
Práce s informačními zdroji, včetně citací | C |
Předkládaná bakalářská práce na téma Řízení pohledávek v obchodní korporaci si klade za cíl nabídnout ucelený přehled nástrojů, kterými lze pohledávky po splatnosti řídit efektivněji a dále zhotovit individuální návrh zejména v otázce řízení pohledávek po splatnosti v analyzované společnosti. Téma řízení pohledávek je velmi rozsáhlé a zajisté by bylo svým rozsahem dostačující i na vypracování disertační práce. Autorka tak měla nelehký úkol, a to vybrat z daného tématu jen ty opravdu nejzásadnější otázky. To se jí dle mého názoru víceméně podařilo. Autorka se v práci nejprve věnuje teoretickému popisu problematiky správy pohledávek, poté přistupuje k části analytické a závěr práce je věnován návrhům na zlepšení aktuální situace. Lze říci, že cíl práce byl v podstatě splněn. Autorka v závěrečné části práce nastínila možnosti řešení problematiky řízení pohledávek. U některých možností bych však uvítal důkladnější rozbor. Co se týče členění práce, tak používání čtvrté úrovně číslování mi přijde nadbytečné. Při zachování pouze tří úrovní číslování by práce působila kompaktnějším a hlavně přehlednějším dojmem. Rovněž postrádám seznam použitých zkratek. V práci se objevují pouze drobné překlepy a stylistické chyby. Tabulky a grafy jsou přehledné a srozumitelné (až na graf č. 4 na str. 52 – u něj bych volil důkladnější barevné odlišení jednotlivých částí). Syntax je místy neúměrně složitý a zatěžuje pozornost čtenáře. Poznámkový aparát a použitá odborná literatura by mohla být obsáhlejší, avšak pro účely bakalářské práce je tento rozsah dostačující. Autorka místy inklinuje k používání hovorového jazyka (viz např. str. 31 – „… je potřeba zvážit strastiplnou cestu někdy nekončícího boje“). Předkládanou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a jako výsledné hodnocení práce volím písm. C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění stanovených cílů | C | ||
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Praktická využitelnost výsledků | C | ||
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
Práce s informačními zdroji | C |
eVSKP id 92041