POTOČŇAK, M. Měření přenosu v automobilu v pásmu milimetrových vln [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Martin Potočňak měl ve své bakalářské práci navrhnout a realizovat měření přenosu v automobilu mezi vysílací a přijímací anténou. Přijímací anténa měla umožnovat polohování od levého k pravému přednímu sloupku automobilu. Zmíněné měření mělo být realizováno v kmitočtovém pásmu 55 – 65 GHz. Pro polohování příjímací antény student vyrobil lištu s posuvným držákem na anténu. Měření bylo uskutečněno pro dvě pevné polohy vysílací antény umístěné v zadní části auta nad sedadly pasažérů a pro několik předem vybraných poloh přijímací antény v přední části automobilu. Pro každou konfigurace antén bylo měření několikrát opakováno pro různé konfigurace posádky v autě. Vyhodnocení naměřených hodnot bylo provedeno statisticky v programu Matlab. Student během celého semestru projevoval aktivitu a docházel pravidelně na konzultace zároveň byl samostatný při řešení problémů. Navzdory tomu práce obsahuje velký počet nesrovnalosti. V práci jsou popsány základní jevy, které nastávají při šířené EM pole v automobilu, nicméně v některých případech student zabíhá do zbytečných podrobností. V části statistické zpracování naměřených hodnot je uvedena jen část zpracovaných hodnot (jen některé konfigurace posádky) zbývající hodnoty mohly být uvedeny např. v příloze práce. Statistické zhodnocení není na příliš dobré úrovni a vyhodnocované statistické parametry nejsou v práci definované. V práci není uvedeno, podle jakého klíče byly vybrány konfigurace posádky pro měření. Práci hodnotím 55 body.
Bakalářská práce studenta Potočňaka na 37 stranách shrnuje měření přenosové funkce rádiového kanálu v pásmu 55-65 GHz uvnitř automobilu. V práci je využit měřící systém dříve sestavený na UREL pro výzkumné účely. Tento sestává z vektorového analyzátoru, zesilovače, dvou antén a koaxiálních kabelů. Práce studenta tedy spočívala v návrhu upevnění vysílací a přijímací antény do vozidla, nahrání S-parametrů a především ze statistického vyhodnocení naměřených dat. Statistické zpracování dat je na velice slabé úrovni, neboť data student vyhodnocuje pouze ve frekvenční doméně. Je zde vyčíslena směrodatná odchylka, rozptyl, rozpětí a variační koeficient. Ani jeden z těchto parametrů není v práci definován. Čekal bych, že budou vyhodnoceny parametry používané v oboru sdělovací techniky, jako je např. koherenční šířka pásma, nebo parametry kanálu v časové doméně, jako je například časové rozšíření kanálu (delay spread). Navíc, komentáře k jednotlivým grafům vykazují zásadní chyby a poukazují na nepochopení tématu. Uvedu několik příkladů: • Str. 20: „Priebeh S21 s anténou v prvej polohe vykazuje aj značný útlm signálu spôsobený molekulami kyslíka na 60 GHz.“, tzn. jiné polohy tento útlum nevykazují? • Str. 23: „Pozorovateľný je prepad prenosu v tesnom okolí 60 GHz pre všetky zobrazené konfigurácie, spôsobený dodatočne molekulami kyslíka rezonujúcimi na týchto frekvenciách.“ Doporučuji prohlédnout si graf závislosti útlumu atmosféry na kmitočtu. Zde se totiž evidentně zaměňuje frekvenčně velice úzký pokles signálu vlivem vícecestného šíření za efekt rezonance kyslíku. • Str. 20: „Hodnoty pod úrovňou -65 dB, či prepad jednej hodnoty na -85 dB prakticky demonštrujú nevyužiteľnosť zapojenia Rx a Tx antén v zadaných polohách pre spoľahlivý prenos.“ Proč? Další sporná tvrzení jsou: • Str. 8: „Komunikácia na milimetrových vlnách medzi dvoma bodmi je založená na tzv. viditeľnosti.“ Komunikace na milimetrových vlnách je možná i pro podmínky NLOS. • Str. 8: „Rádiový LOS je založený na koncepte Fresnelových elíps. V skutočnosti to znamená, že pri bežných atmosférických podmienkach je rádiový horizont približne o 30 percent za optickým.“ Práce navíc vykazuje formální nedostatky. Nestandardní je práce s odkazy na literaturu, které nejsou součástí vět, i seznam použité literatury, kde některé reference jsou velkými písmeny, některé malými.
eVSKP id 93394