BUČEK, V. Tester pro lithiové články [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Tester pro lithiové články. Cílem práce byl teoretický návrh, konstrukce a otestovaní vytvořeného návrhu. Student se do řešení zadání pustil s obrovským odhodláním. Formální stránka práce je na dobré úrovni. Práce je členěna logicky. Nejprve student popisuje své cíle pro tuto práci, následuje popis dané problematiky a srovnání dostupných měřících systémů. Následuje vlastní návrh, realizace, testování a uživatelský návod. Student se tématu věnoval aktivně po celou dobu řešení své bakalářské práce. Konzultace probíhaly pravidelně a byl vždy připraven. Z hlediska textové části pracoval s dostatečným předstihem. Práce je po formální stránce dobře zpracována, působí uceleným dojmem, i když místy jsou drobné nesrovnalosti. Student vhodně pracuje s doporučenou literaturou, kterou průběžně cituje, počet použitých zdrojů odpovídá rozsahu práce. Předložená práce ukazuje, že student zmíněné problematice dobře rozumí. Musím vyzdvihnout pěknou krabičku pro danou aplikaci. Navrhuji proto práci k obhajobě s počtem bodů 80 bodů.
Student Vojtěch Buček se v předložené práci zabývá návrhem testeru pro lithiové články, který by měl měřit vybrané parametry testovaných článků. V teoretické části práce student velice stručně popisuje nabíjení lithiových článků a metody měření vnitřní impedance. Dále je prezentováno několik vybraných komerčně dostupných testerů na jejichž základě je proveden návrh vlastního. Následně jsou popsány všechny klíčové části návrhu. V dalších kapitolách je prezentována realizace a testování navrženého testeru. Text je průběžně citován v přiměřeném množství. Práce svým rozsahem odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Část práce popisující návrh zařízení je nepřehledná. Musel jsem často listovat, abych pochopil prezentované argumenty pro návrh obvodu, bohužel i tak se mnohdy jednalo o zbytečnou snahu. Porozumění textu neprospívá ani nepřesné či nejasné vyjadřování, například že Arduino je mikroprocesor, dále například: „výhodou použití sběrnice I2C je také to, že pomocí identifikačního kódu připojeného zařízení dochází k volbě cílového modulu“, jako poslední uvedu: „principem měření kapacity baterie je měření dodané energie v čase 0“. V textu se v malém množství vyskytují gramatické či estetické chyby. Musím upozornit na schéma zapojení v příloze A, které je spíše náhodnou směsicí součástek a vodičů než plnohodnotné přehledné schéma zapojení. Navržené zařízení se zdá být funkční a splňující požadavky na něj kladené. Ačkoliv je navržené schéma funkční je dle mého názoru vcelku neoptimální. Regulace vybíjecího proudu pomocí mikrokontroleru, DAC převodníku, snímače proudu a softwarového regulátoru je zbytečně komplikovaná a zvláštní. Obdobně působí export dat pouze pomocí microSD karty, a nevyužití přítomného USB-C či použití čipu BQ24080, ačkoliv je při jeho výběru prezentována celá řada nevýhod, která jej činí nevhodným. Naopak musím vyzdvihnout profesionálně vypadající krabičku. Zadání bylo splněno. Práci hodnotím stupněm D s počtem bodů 68.
eVSKP id 160203