SEIML, J. Paralelní spolupráce synchronního a asynchronního generátoru v ostrovním režimu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Bakalářská práce pojednává o využití kombinace synchronního a asynchronního generátoru v ostrovní síti. V úvodu jsou zpracovány informace o elektrických točivých strojích, především jejich provozních vlastnostech. Tyto informace jsou zpracovány přehledně, avšak občas je užíváno neodborných či slangových výrazů. V dalších kapitolách jsou uvedeny druhy propojených soustav a jejich funkce. Zde jsou kapitoly poněkud stručné a mohli by být více rozvedeny. V předposlední kapitole, která se věnuje ostrovním sítím, jsou popsány důležité zákonitosti soustavy. V závěru práce student popisuje provedená měření na sestaveném modelu. Práce je odborně i graficky na dobré úrovni, ale lze ji vytknout pouze drobné nedostatky. Český i anglický abstrakt je příliš stručný, některé obrázky mají nižší kvalitu. V práci se objevují gramatické chyby a překlepy, kterých však není mnoho. Student při řešení práce projevil dostatečnou snahu i samostatnost, avšak ke konzultacím nepřistupoval vždy zodpovědně. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 74 body, C. K obhajobě mám následující otázky: Na straně 22, v kap. 4.3 uvádíte, že délka rotoru strojů s hladkým rotorem se pohybuje v řádu desítek metrů. Upřesněte prosím jaká je běžná a maximální délka rotorů synchronních generátorů v ČR. Na straně 22, v kap. 4.4 uvádíte, že výhodou synchronních strojů je jednodušší výroba, jelikož nemusí mít velmi malou vzduchovou mezeru. Proč je výrobní cena synchronních strojů vyšší, když je jejich výroba snazší? Můžete svoje tvrzení v kap. 4.4 zdůvodnit? V závěru práce stanovujete výkonová čísla soustav, generátorů a zátěže. Kontrolní výpočty prokázaly nepřesnost měření. Dokázal byste stanovit odchylku měření? Dovedl byste navrhnout opatření, které by vedly ke snížení této odchylky?
Bakalářská práce Jana Seimla se věnuje problematice paralelní spolupráce generátorů v ostrovní síti. V úvodní části práce jsou popsány asynchronní a synchronní stroje. Popisy se věnují od jejich principu, přes konstrukci až po provozní stavy. Dále se autor velmi krátce zabývá popisu přenosových a distribučních sítí. Závěr teoretické části je zaměřen na ostrovní provoz sítě. Po praktické části zabývající se měření provozních charakteristik následuje závěr. Přes rozsáhlejší teoretickou část lze práci v první řadě vytknout krátkost praktické části. Autor se věnoval pouze změřením charakteristik f = f(P), ale již se nezabývá U = f(Q), které jsou v ostrovní síti velmi významné. Dále všechny charakteristiky v teoretické části jsou značeny jako funkce výkonu, ale v praktické části jsou všechny grafy jako funkce frekvence. V závěru se opět autor vrací k f=f(P). Kromě těchto dvou hlavních připomínek lze práci vytknout následující: - Na straně 16 autor uvádí, že klec asynchronního motoru je z mědi. Použití hliníku je běžnější. - Na straně 18 nejsou vysvětleny symboly ve vzorci 3.3. - Na straně 27 autor uvádí, že pro 50 Hz ± 0,4% ze zdroje z roku 1981, ale dle normy ČSN EN 50 160 ed 3. z roku 2011 se pro ostrovní sít uvádí 50 Hz ± 2 % během 95% týdne. - Na straně 35 se autor odkazuje na schéma zapojení, ale neuvádí, kde ho čtenář může najít. - Jedním bodem práce bylo vytvoření praktické ukázky, v práci není ani jedna fotka měřené úlohy či jiným způsobem prezentována praktická ukázka. I přes tyto nedostatky autor splnil i přes některé výhrady všechny body zadání, proto doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 77423