PALOUDA, A. Vývoj mikromanipulátoru pro rastrovací elektronový mikroskop [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Adam Palouda se ve své bakalářské práci nazvané “Vývoj mikromanipulátoru pro rastrovací elektronový mikroskop” postupně zabývá stručným představením rastrovací elektronové mikroskopie, seznamuje čtenáře se základními požadavky na výrobu vakuových dílů, zkoumá možnosti využití 3D tisku pro výrobu vakuových dílů a nakonec popisuje vlastní návrh mikromanipulátoru pro elektronový mikroskop. Problematika návrhu vakuových dílů je popsána přehledně a shrnuje nejdůležitější poznatky z literatury i laboratorní praxe. Autor popisuje rozdělení vakua do několika stupňů a podle požadovaného tlaku v komoře elektronového mikroskopu dále vyjmenovává typické konstrukční materiály a vhodné výrobní technologie. V kapitole zkoumající možnosti využití 3D tisku pro výrobu vakuových dílů autor seznámí čtenáře se základním rozdělením současných 3D tiskových technologií. U každé této technologie je pak komentováno, zda-li je vhodná pro zamýšlené využití. Závěrem kapitoly autor představuje odbornou publikaci, ve které byl 3D tisk využit dokonce pro výrobu celé ultravakuové komory. V praktické části své bakalářské práce se Adam Palouda zabývá konstrukčním návrhem, výrobou a revizemi mikromanipulátoru pro rastrovací elektronové mikroskopy TESCAN VEGA, provozované v laboratořích Ústavu fyzikálního inženýrství. Mezi hlavní požadavky patřila možnost zavedení optického vlákna do vakuové komory mikroskopu a nastavení jeho konce do středu zorného pole mikroskopu a těsné blízkosti povrchu vzorku. Vzhledem k potřebnému rozlišení pohybu v řádu desítek mikrometrů bylo zvoleno ruční ovládání pomocí mikrometrických hlavic. Autor podrobně popisuje jednotlivé kroky návrhu, výroby i testování mikromanipulátoru, který také srovnává s jinými, komerčně dostupnými variantami. Dosažení požadovaných výsledků je doloženo měřením rozlišení a přesnosti mikromanipulátoru přímo pomocí elektronového mikroskopu, požadavky na vakuovou těsnost jsou doloženy měřením na héliovém hledači netěsností. Úspěšný návrh, instalaci a využití navrženého mirkomanipulátoru autor demonstruje na měření katodoluminiscence, kde je světelný signál sbírán právě pomocí optického vlákna vedeného mikromanipulátorem. Toto bylo hlavním cílem předložené bakalářské práce a zároveň demonstruje předpokládanou oblast využití mikromanipulátoru, i když už během prací se ukázali další možné oblasti využití. S prací studenta Adama Paloudy jsem velmi spokojen a hodnotím ji stupněm A, výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Adama Paloudy se věnuje konstrukčnímu vývoji přechodky do UHV aparatury, která umožňuje vkládání optického vlákna a manipulaci s ním. Práce je dělena do dvou logických celků. Prvá část práce obsahuje teoretické statě o elektronové mikroskopii, klasifikaci stupňů vakua, volbě konstrukčních materiálů a o využití metod 3D tisku pro výrobu vakuových komponent. Praktická část se věnuje vlastní konstrukci a testování průchodek. Prvně je navrhována průchodka bez manipulátoru, poté s manipulátorem. Jsou řešeny konstrukční koncepty, jednotlivé realizace a následné testování. Při vývoji byly použity metody 3D tisku pro prototypování dílů. Práce, kterou student odvedl je dobrá a dle popisů v práci, jsou všechny navržené přechodky funkční. Práci z mého pohledu kazí, že student práci psal podle postupu vývoje. V praktické části jsou posupně střídány pasáže konstrukční, testovací, pasáže, které konstrukci modifikují či doplňují dalšími úpravami. Více přehledné by bylo prvně představit čtenáři jednotlivé finální návrhy a poté se zabývat jejich detaily a testováním. V rámci finálního návrhu pospat a vyznačit všechny klíčové díly a pak například řešit jejich funkci. Práce je psaná v trpném rodu. V diskusi student o sobě píše jako o "třetí osobě" (například: ...autor nejprve navrhuje...). Zde bych doporučil spíše ich formu. V práci jsou také méně obratné formulace (například: spoje spojují). Práci hodnotím kladně, i když text, ve kterém student svoji práci popisuje, má nedostatky. Ze studentových výsledků usuzuji, že odvedl velký kus práce. Vzhledem k jistým nedostatkům práci hodnotím jako velmi dobrou - B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 149915