DUŠEK, J. Návrh měření spotřeby materiálových prvků pro výrobní proces se zaměřením na odpadové hospodářství výrobní linky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.
Práce po vhodném rozšíření cíle v zadání má jednoznačně zlepšenu vypovídací schopnost, Současně také odpovídajícím způsobem spojuje části práce ve výsledné řešení na základě myšlenkového propojení závěrů analýzy a návrhu řešení včetně realizace a očekávaných přínosů. Způsob zpracování a předložené návrhy odpovídají využitým znalostem magisterského inženýrského studia.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | Hlavní cíl, s orientací na snížení odpadů při výrobě produktu na výrobní lince, byl jednoznačně splněn. Zaměření cíle bylo sestaveno s orientací na měření nekvalitních produktů a tím k úspoře výrobních nákladů při využití současných modulů informačního systému, tedy dostupných informačních technologii výrobní organizace. Kroky k naplnění vytipovaného cíle vedly k doporučením aplikace metodiky štíhlé výroby.uvedené v teoretické části. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Výsledné řešení bylo sestaveno na základě výsledků analytických metod a uváděné metodiky štíhlé výroby, Metodika umožnila sestavit harmonogram následnosti činnosti procesu výroby výsledného produktu při realizaci návrhu měření nejakostních produktů a tím i vzniku odpadů na výrobní lince. Metodika štíhlé výroby a metody realizace jsou akceptovatelné ve všech krocích aplikace návrhu měření činností procesu výroby produktu na výrobní lince. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Výstižným způsobem je pracováno s dosaženými daty při jednotlivých krocích procesu, vyhodnoceny závěry kroků činností a získaná data pro další krok řešení mají potřebnou vypovídací schopnost pro návrh řešení ke snížení odpadů při výrobě na výrobní lince. | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Způsob zpracování, jednotlivé kroky řešení i využití produktů informačních technologii informačního systému organizace se jeví jako realizovatelný návrh pro konkrétní podmínky výrobní linky a tím i současného popsaného informačního systému. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Předložená práce vychází ze tří požadovaných částí závěrečných prací a to první teoretické přípravy, kteiou bude možno využít v dalších dvou částech, tedy analytické a návrhové části. Třetí část je část tvůrčí, tedy řešení k naplnění určeného cíle v zadání práce. Použitá terminologie vystihuje podstatu odborné terminologie dané oblasti řešení a odpovídá požadavkům na odbornou práci z hlediska způsobů práce s pojmy dle Směrnice VUT i FP pro zpracování závěrečných prací. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B | Práce je zpracována se znalostí Zákona č. 121/2000 Sb.o autorských právech. V textu je citace vhodně zaznamenaná jak z hlediska přímého uvedení v textu, tak i z hlediska myšlenkového použití při návrhu naplnění cíle. |
Závěrečná práce „Návrh měření spotřeby materiálových prvků pro výrobní proces se zaměřením na odpadové hospodářství výrobní linky“ propojuje téma zlepšování materiálové produktivity vybrané části výrobního systému s oblastmi standardizace, resp. digitalizace vykazování a řešení neshody založených na ideových principech štíhlého (LEAN) řízení. Přestože autor jednoznačně prokázal inženýrský přístup při řešení zvolené oblasti v průmyslové praxi, nezanedbatelným handicapem předloženého řešení závěrečné práce zůstává nedůslednost a značně kreativní přístup autora k dodržování formálních a stylistických pravidel, stejně jako odklon od doporučení metodologického charakteru souvisejících se způsobem řešení jednotlivých částí závěrečné práce. I přes všechny zmíněné připomínky je závěrečná práce zpracována uspokojivým způsobem, obsahuje dílčí nedostatky, avšak bez výraznějších dopadů na výsledky práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | Cíl diplomové práce představuje kombinaci témat automatizace a digitalizace vyhodnocování výrobního procesu, zvyšování kvality a úspor prostřednictvím snižování množství neshodné produkce. Částečně diskutabilně může být vnímána část cíle závěrečné práce, která je orientována na odpadové hospodářství. Přestože cíl diplomové práce byl stanoven jednoznačně, autor se nevyvaroval dílčí (terminologicko-významové) nepřesnosti mezi stanoveným cílem (viz Zadání diplomové práce) a návazně kreativním způsobem formulovaným zněním cíle (viz kap. Cíle řešení). Nicméně i přes tuto nepřesnost řešení diplomové práce odpovídá a naplňuje požadavky cíle uváděného v zadání. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | D | Zvolený postup řešení závěrečné práce částečně odpovídá potřebám zadání diplomové práce. Bez závažnějších komplikací autor zvládá popis podnikání ve vybraném podniku s ohledem na výrobní program, výrobní provoz. Nicméně i když následně autor postupuje v souladu s charakteristikou problematiky úkolu, není úplně jednoznačně vymezená vazba výrobního procesu/stroje (viz kap. 2. 4) ve vztahu k celkové hierarchii výrobního systému podniku. Obdobně není úplně zřejmé jak (resp. na základě jakých kritérií) došlo vyhodnocení teoretických přístupů řešení. V případě kap. 2. 5 (str. 44) autor mohl zvážit doplnění o některou z forem procesně-kvalitativních přístupů analýzy výrobního procesu, jejichž vypovídací hodnota je větší. U kap. 2. 6 (str. 46) autor uvádí pouze základní a nestandardizované představení provedeného pozorování výrobního procesu, což bez podrobnějšího vysvětlení či vyhodnocení může vyvolávat řadu otázek či pochybností. Obdobně „rozpracovaně“ působí kap. 2. 8 (str. 54), která by se zasloužila další nezbytné doplnění. Přestože v diplomové práce chybí základní analýza neshod (vč. Identifikace možných příčin), autor neopomněl naznačit význam této oblasti (viz kap. 2. 3) a návazně uvádí i potenciál možných přínosů (viz kap. 3. 10). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Autorovo zaujetí a schopnosti pro způsob řešení zadaného úkolu závěrečné práce se plně rozvíjí v kap. 2 (resp. např. kap. 2. 4 až 2. 7) a kap. 3 (resp. např. kap. 3. 3), což je i nejhodnotnější část textu závěrečné práce. Sympaticky působí znaky systémového přístupu (viz kap. 2. 3 a následně kap. 3. 2), kdy autor nepřímo, ale efektivně přistupuje k vymezení funkčních hranic řešení diplomové práce. Nicméně je škoda že právě tato snaha se nestala hlavním těžištěm řešení závěrečné práce a byla nahrazena individuální a technickou stránkou znalosti svěřeného úkolu, což je patrné v celém rozsahu kap. 3. 3 až 3. 8. | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Praktickou využitelnost výsledků závěrečné práce lze vnímat ve 2 rovinách: systémová a organizačně-ekonomická rovina. Zatímco systémová (technická) rovina řešení problému v oblasti měření (viz kap. 3. 3) detekce (viz kap. 3. 4), výkaznictví (viz kap. 3. 5 až 3. 7) a přenosu (viz kap. 3. 8) je dopodrobna vyhotovena v kap. Vlastní návrhy řešení (viz kap. 3), naopak organizačně-ekonomická rovina (viz kap. 3. 9 až 3. 11) je vyhotovena pouze v ideové rovině, což sice naznačuje určitý potenciál přínosů, avšak determinuje objektivitu rozhodování, stejně jako rozsah či rychlost návratnosti vložených prostředků. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | E | I přes dílčí, zejm. terminologické nepřesnosti struktury vlastního textu práce, autor úspěšně navrhl a zrealizoval strukturu diplomové práce, která odpovídá různorodosti oblastí a témat, které tvoří zadání závěrečné práce. Použitá terminologie je na standardní úrovni. Odborná jazyková úroveň závěrečné práce je na podprůměrné úrovni. Autor se nedokázal vyvarovat použití některých výrazů obecné češtiny. Celá závěrečná práce obsahuje velké množství stylistických chyb a nepřesností. Matoucím způsobem působí např. Seznam obrázků (viz str. 77 a 78) vs. Reálně použitý počet obrázků aj. Obdobně formální úroveň závěrečné práce je na podprůměrné úrovni, kdy autor průběžně a nahodile kombinuje různé styly řádkování, různé způsoby zarovnání textu, přičemž není výjimkou ani zařazení grafu s omezenou vypovídací hodnotu. | |
| Práce s informačními zdroji | D | V závěrečné práci je použito celkem 12 literárních zdrojů, jenž jsou v dominantní míře tvořeny českými autory, resp. českým překladem světově uznávaných autorů, což při pohledu na zmiňované uplatnění LEAN filozofie (viz kap. Úvod, kap. 1. 2 a 1. 3) lze označit jako orientační až minimalistické. V případě použitého citačního stylu si nelze nevšimnout nedodržování jednotného přístupu (např. kap. 1. 3. 1), což se v dalším textu závěrečné práce prohlubuje a odráží v lokální absenci literárních zdrojů u některých z forem obrazové dokumentace (např. Obrázek 19 až 30). Obdobně se autor nedokázal vyvarovat drobných citačních nepřesností u tabulek (např. Tabulka 1 až 3), nebo i v případě správnosti celkového seznamu použité literatury. |
eVSKP id 146049