STRAKA, P. Využití 3D technologií ve slévárenství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Hlavním cílem bakalářské práce Pavla Straky bylo sepsat, jaké 3D technologie se využívají ve slévárenství a popsat jejich princip, výhody, nevýhody popř. použitelnost. Po úvodním rozdělení slévárenských forem a modelů se práce zabývá jednotlivými aditivními metodami, které lze využít pro výrobu modelů a dále pak pro výrobu samotných forem. Autor pojednává také o využití 3D skenování součástí a reversním inženýrství. V experimentální části se autor zabýval výrobou náhrady poškozeného plastového madla přenosného kufru pro ruční vrtačku. K výrobě náhrady využil 3D technologie a technologie zařízení Cyclone pro výrobu jednorázové skořepinové formy. Student přistupoval k tématu velmi aktivně a zúčastnil se všech výrobních etap. V závěru byly dokonce navrhnuty další geometrické změny tohoto výrobku. Práce má solidní úroveň, je sestavena přehledně, logicky a rozsahově se řadí k těm nadprůměrným. Autor se nevyvaroval některým stylistické chybám a formulacím, které nijak nesnižují její kvalitu. Poznatky pro výrobu skořepiny, které vyvstaly z geometrie této součásti, sloužily k vhodnějšímu nastavení parametrů dalších podobně tvarově složitých součástí vyráběných na zařízení Cyclone na FSI. Cíle práce byly naplněny a práci doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Bakalářská práce je zaměřena na využití moderních 3D technologií ve slévárenství. Rozebírá možnosti výroby modelů a forem různými metodami 3D tisku a dále použití skenování a následného reversního inženýringu pro tvorbu CAD dat. Teoretická část je obsáhlá, dostatečně podrobná a čerpá z širokého spektra literárních pramenů. Praktická část se zabývá výrobou hliníkového madla, které je náhradou plastového dílu. Pro získání CAD dat z originálního dílu byl využit optický skener a následně byla data pomocí speciální sw upravována tak, aby je bylo možné využít pro účely 3D tisku. Toto se v konečném důsledku nezdařilo s ohledem na časovou náročnost operací s opravou naskenovaných dat. Bylo tedy přistoupeno ke standardnímu modelování v CAD programu. Na výrobu odlitku byla zvolena technologie odlévání do keramických forem s využitím spalitelného modelu. Velice kladně hodnotím následnou optimalizaci tvaru odlitku, tak aby lépe vyhovovala použité technologii výroby. Technologičnost konstrukce řešeného dílu je velmi důležitým aspektem zejména při přechodu z jedné technologie výroby na jinou. Tato závěrečná optimalizace tvaru (bod 5.4) mohla být v práci o něco více rozebrána i na úkor zkrácení určitých částí v teoretickém úvodu. Práci doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 125118