POLEDNÍK, R. Přípravek pro měření na goniofotometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Student při zpracování práce prokázal schopnost samostatně vyřešit konstrukční úkol. V práci jsou drobné nepřesnosti a některé konstrukční návrhy nejsou podloženy adekvátním ověřením. Rovněž ve výkresové dokumentaci se vyskytují drobné chyby. Doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Cílem předložené bakalářské práce je konstrukční návrh přípravku pro měření na goniofotometru. K předložené bakalářské práci mám řadu věcných a formálních výhrad. V rešeršní části práce se autor z velké části věnuje tématům, která jsou pro vlastní řešení konstrukce marginální (např. seznam výrobců automobilového osvětlení v ČR, komplexní popis metod posouzení kvality osvětlení světlometu nebo lampy, apod.) Získané poznatky však nejsou nijak podstatně využity k definici parametrů navrhované konstrukce. Jak vyplývá z upřesnění cílů práce v kapitole, navrhovaný přípravek má za úkol zejména zefektivnit využití měřicího zařízení, snížením celkového strojního času, které je třeba k proměření jednoho vzorku. Předmětem konstrukčního řešení se tak stává vícekomorový zásobník určený k zahřívání jednotlivých vzorků dle předpisu, které se postupně na měřicím zařízení vyměňují. Samotné konstrukční řešení je pak koncentrováno do 7 stran práce, kde však postrádám jakýkoliv inženýrský přístup k řešení problému. Zcela chybí dimenzování klíčových prvků konstrukce, např. svarových spojů. Stejně tak není přesvědčivě definován způsob zajištění vhodného temperování jednotlivých komor. Autor vůbec neřeší, jak bude zabráněno ovlivňování sousedících komor přestupem tepla skrz stěny. Autor také předpokládá, že ventilátor se bude spouštět při dosažení určité teploty v komoře, problém pak nastane, pokud budou ve všech komorách vzorky s různým tepelným výkonem a ventilátor bude spuštěn neustále. Jak pak bude zajištěna rovnoměrná distribuce vzduchu mezi jednotlivé komory? Není provedena žádná analýza (např. experimentální), jak se bude vzduch tlačený vybraným ventilátorem rozdělovat mezi jednotlivé komory při různém nastavení navržených průduchů s uzavírací klapkou. Dále mi není jasné, jak autor hodlá zajistit vhodný průchod vzduchu ventilátorem, když podle dostupné dokumentace je „komín“ s ventilátorem oboustranně otevřený, je tedy skutečně zaručeno, že se předpokládané množství vzduchu dostane do příslušné komory zásobníku? Výše uvedené problémy považuji za zcela zásadní ro správnou funkci navrženého zařízení, v práci však nejsou dostatečně vysvětleny, což považuji za závažné. Po formální stránce nemám zásadní výhrady, autor by si však měl ujasnit používání pojmů goniofotometr, goniometr a fotometr a pak jejich použití důsledně rozlišovat dle kontextu. K předložené výkresové dokumentaci taktéž nemám zásadní výhrady, pouze nepovažuji za vhodné u plechových dílů volit míry jako 1438.8 mm apod., pokud to není skutečně opodstatněné. I přes uvedené výhrady považuji vytýčené cíle za splněné do takové míry, aby bylo možné připustit práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 92829