STRÁNSKÁ, A. Sekvence tvořící G-kvadruplexy v lidském genu a jeho homolozích pro amyloid beta prekursor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.
Ve své bakalářské práci se Anna Stránská věnovala bioinformatické analýze přítomnosti G-quadruplexů v genu APP. V rámci své práce zvládla celou řadu bioinformatických technik a získala velmi zajímavé výsledky. Bakalářskou práci vypracovala samostatně a prokázala dobrou orientaci v literatuře a řešené problematice a své zkušenosti jistě využije při dalším studiu. Výsledky kvalitně prezentovány a odpovídají bakalářské úrovni a pro její aktivní přístup studentku hodnotím jako výbornou – A, ve všech parametrech.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Anna Stránská se ve své bakalářské práci zabývala sekvencemi tvořící G-kvadruplexy v genu pro amyloid beta prekurzor. Práce je logicky členěna, teoretická část je přiměřeně obsáhlá a poskytuje dostatečný vhled do tématu. Hlavními kapitolami teoretické části jsou G4 – jejich struktura, výskyt, potenciál a vzájemné interakce. Následně jsou představeny bioinformatické metody pro analýzu a práci s G4 a v neposlední řadě samotný APP gen, jeho mutace a jeho souvislost s Alzheimerovou chorobou. V experimentální části jsou přehledně uvedeny všechny použité metody společně se sekvencemi testovaných oligonukleotidů. Část výsledky a diskuze obsahuje výsledky, ale v této kapitole mi chybí diskuze, studentka pouze popisuje, co je možné vidět v tabulce či grafu a nediskutuje získaná data. Například v případě srovnávání homologů genu APP by byla diskuze zajímavá z pohledu fylogeneze jednotlivých druhů či z hlediska příbuznosti s člověkem. Co se týče konkrétních výsledků, tak trend v grafu č. 14 je “vlnka” a dle grafu nejvyšší hodnoty fluorescence dosáhla sekvence při koncentraci 20 mM KCl, nikoliv 40 mM KCl. Je však možné, že se toto tvrzení týká grafu 15, který je popisován, ale v práci chybí (s čímž souvisí otázka č.3). Ke grafu 15 se také vztahuje věta “Na obrázku 15 lze také pozorovat vzrůstající trend při měření vzorků o vyšší koncentraci soli a zároveň i vyšší hodnoty v prostředí chloridu draselného.” – ve větě chybí podmět, ale předpokládám, že by šlo pozorovat vzrůstající trend intenzity fluorescence. Studentka prokázala schopnost práce jak s bioinformatickými programy, tak v laboratoři. Studentka v závěrečné práci splnila všechny požadavky zadání, práce je na velmi dobré jazykové úrovni, zejména bych chtěla vyzdvihnout a kladně ohodnotit množství použité odborné literatury a práci s literaturou v teoretické části práce. Celkově práce působí komplexně a obsahuje všechny důležité kapitoly, proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm “B”.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 139032