STOLEK, J. MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Kratochvíl, Jan

Student Jan Stolek uvažuje o městském domě jako o "pro město prospěšném domě". Z tohoto důvodu se v počátcích své práce rozhodl najít funkční využití, které by městu Přerovu v současné situaci nejvíce pomohlo. Stěžejní místo v jeho návrhu zaujímá galerie výtvarného umění, což je z mého pohledu trefa do černého. Může svou činností jednak působit na obyvatele města a jeho spádové oblasti, jednak může být nástrojem, kterým může Přerov komunikovat s jinými městy a ovlivňovat jejich kulturní scénu. Galerie na nábřeží Bečvy s lukrativním výhledem na historické centrum města se může stát místem mnoha výjimečných setkání a začátků prospěšné spolupráce. Přerov se potřebuje zbavit nálepky špinavého průmyslového města a student velmi dobře zastupitelům radí, aby za tímto účelem otevřeli galerii moderního umění na nejlukrativnější parcele ve městě. Z urbanistického hlediska se snaží předložený návrh uzavřít městský blok a celkově území na nábřeží stabilizovat. Devítipodlažní věž na nároží nepůsobí vzhledem k nedalekému hotelu Strojař a bodovým výškovým panelovým domům nepatřičně. Ba naopak, v urbanistické kompozici horizontálního nábřeží s dominantním objektem sokolovny je vertikální akcent vítaný a městotvorný. Zdánlivě banální hmota domu je narušena otvorem-megaoknem, který propojuje vnitroblok s úchvatným výhledem na panorama Bečvy a historického centra města. Student se rozhodl zastavět nabídnutou parcelu totálně. Velká míra užitné plochy vyvolala velkou potřebu parkovacích míst a návrh tak přímo zkoumá, nakolik je dané místo možné kapacitně zatížit. Domnívám se, že se Jan Stolek zastavil těsně před branami překročení únosnosti využití parcely vzhledem k její ploše. Díky zastropení technického vnitrobloku čistou pobytovou terasou docílil zejména pro majitele bytů dnes vyžadovaného standardu domovního vybavení. Dispoziční řešení dělí polyfunkční dům logicky do samostatných provozních celků. Společná dvoupodlažní podzemní podnož je věnována garážím a technickému zázemí domu. Právě technické zázemí by si zasloužilo v podzemí více ploch, poněvadž se dá u tak velkého stavebního objemu předpokládat potřeba místností pro vzduchotechniku, elektroinstalaci, nakládání s odpady apod. Galerie je vhodně umístěna k jižní fasádě a nabízí svým návštěvníkům nádherné výhledy do exteriéru. Propojení výstavní plochy s terasou ve 2. nadzemním podlaží je přínosné a vybízí k pořádání uměleckých akcí v exteriéru. Terasu může využívat i umělecká škola v západní části komplexu. Takový báječný prostor by si zasloužilo mít každé město. Galerie je navržena s důrazem na velkorysý prostorový zážitek návštěvníků - jednotlivá patra se prolínají a hra slunečních paprsků zaručí během dne rozmanité vnímání prostoru galerie. Galerie nabízí několik výstavních sálů pro různé příležitosti a různé druhy umění. Ve vnitrobloku se nachází její zázemí, které se jeví jako dostačující. Studovna v posledním patře by se mohla stát oblíbeným místem mnoha Přerovanů. Kavárna v přízemí domu vhodně doplňuje provoz galerie a oživuje doposud nudný parter nábřeží. Obytná věž a plochy umělecké školy s ateliéry využívají jednoho komunikačního jádra, což si vyžádalo jeho požární a kriminálně bezpečnostní přerušení. Nástup do budovy by si zasloužil zádveří a vzhledem k množství obsluhovaných funkcí i recepci. Zvolený konstrukční systém umožňuje vzdělávací a administrativní patra libovolně členit respektive pronajímat. Pět luxusních bytů v horních patrech věže by patřilo k nejdražším v Přerově, avšak lokace, výhledy na řeku a na město a orientace ke světovým stranám činí z tohoto bydlení přerovský unikát. Dispozice bytů, stejně jako dalších provozů v domě, jsou řešeny racionálně, flexibilně a citlivě. Racionální řešení provozu a konstrukce se dočkalo odezvy i na fasádě. Hravá ortogonální kompozice oken zcela obalila a sjednotila celý dům. Z mého pohledu se jeví monochromatičnost fasády jako neopodstatněná. Vzhledem k výjimečným funkcím galerie, umělecké školy a exkluzivního bydlení by si fasáda zasloužila ušlechtilejší materiály. Student Jan Stolek prokázal ve své práci velkou míru porozumění pro stávající urbánní kontext nábřeží v Přerově a citlivě jej doplnil. A to jak hmotově, tak funkčně. Výsledná exteriérová podoba díla ne zcela přesně vystihuje význam funkcí v něm obsažených. Otázky a náměty k obhajobě: 1) Mohou mít galerie umění, kavárna a kanceláře stejnou fasádu jako bytový dům a k čemu je to vlastně dobré? 2) Proč jsou na fasádách domu použity pouze odstíny šedé barvy? 3) Dokázal byste v podzemních podlažích najít místo pro umístění technických zařízení budov?

Posudek oponenta

Škrabal, Jindřich

Bakalářská práce Jana Stolka svědčí o jeho schopnosti správně analyzovat zadání; "dotažení" přesvědčivého konceptu v konstrukci a dispozicích pomůže autorovi precizovat jeho architektonický výraz.

eVSKP id 31672