KOHOUTKOVÁ, E. Uhlíkaté nanočástice z lignitu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Pekař, Miloslav

Zadání představovalo zdánlivě jednoduchou, ale ojedinělou problematiku, navíc poprvé aplikovanou na jihomoravský lignit. Studentka samostatně nastudovala dostupnou literaturu, včetně originálního čínského patentu, a v souladu se zadáním vyzkoušela několik jednoduchých postupů opracování lignitu za účelem získání uhlíkových nanočástic. Využila přitom i dosud nepublikované postupy na zařízeních dostupných na našem pracovišti. Její práce je prvním a zároveň nadějným krokem v posouzení možnosti využití lignitu v této moderní neenergetické aplikaci.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Eliška Kohoutková se ve své bakalářské práci zabývala možnostmi přípravy uhlíkových nanočástic z uhelných přírodních matric, a to především z jihomoravského lignitu. Úvodní část této bakalářské práce představuje dobře zpracovanou teoretickou část, která seznamuje čtenáře s uhlíkovými nanočásticemi resp. kvantovými tečkami, jakožto představiteli moderních materiálů, které nacházejí své uplatnění v různých odvětvích lidské činnosti. V případě této kapitoly oceňuji především logickou stavbu, přehlednost textu, aktuálnost použitých literárních zdrojů a odpovídající množství informací, které studentka pečlivě a přehledně uspořádala do jednotlivých kapitol (viz. str. 10–24). V této části bakalářské práce se vyskytují tyto následující nepřesnosti a formální chyby: např. studentka na straně 15 uvádí – Fluorescence je méně častým jevem a má dlouhý dosvit…, v tomto případě měla studentka na mysli fosforescenci. Z formálních chyb se v práci vyskytují tyto: „nantochenologiemi“ (str. 9), „na polovinu 20. Století“ (str. 11), „ležícíh“ (str. 14), „posuto“ (str. 16), „práše k“ a jednotivých (str. 22). Studentka ve své práci používá nevhodný způsob citace literárních zdrojů např. Shengliang Hu, Qing Chong, … (str. 22), v případě více jak dvou autorů publikace je vhodnější citovat odborný článek takto: první autor a spol. [X], „cílená doprava léčiv“ (str. 17) vhodněji: cílená distribuce léčiv. Mimo jiné musím konstatovat, že tyto chyby v žádném případě nesnižují kvalitu této pečlivě napsané kapitoly – Teoretická část. Náplní experimentální části práce byla příprava uhlíkových nanočástic resp. kvantových teček pomocí pěti postupů, které se lišily ve způsobu mechanického namáhání lignitu a rovněž i zapojením chemické cesty do laboratorní přípravy těchto nanomateriálů. K ověření vhodnosti jednotlivých mechano-chemických postupů přípravy uhlíkových kvantových teček byly využity následující instrumentální techniky: analýza velikosti částic, skenovací elektronová mikroskopie a stacionární fluorescenční spektrometrie. Množství provedených experimentů a použitých experimentálních technik je dle mého názoru plně dostačující. Bohužel v kapitole – Výsledky a diskuze – chybí k uvedeným výsledkům tj. Tabulka 5 a Obr. 21–39 jakákoliv diskuze, kde by se studentka pokusila své zajímavé experimentální data komentovat a vyvozovat z nich dílčí závěry. Nicméně tento nedostatek je z části vyvážen poměrně obsáhlým závěrem, kde se studentka snaží spojit do správných souvislostí výsledky pořízené z odlišných instrumentálních technik. Grafy a tabulky jsou přehledné a čtenář se v nich může lehce orientovat. I v této kapitole se nacházejí drobné nedostatky: např. „neionizovanou“ vodu (str. 45), asi studentka měla na mysli deionizovanou? Bakalářská práce Elišky Kohoutkové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti přípravy uhlíkatých kvantových teček z lignitu a zároveň je velmi dobrým podkladem pro studentčinu další badatelskou činnost. Práci hodnotím stupněm „Dobře“ (C).

eVSKP id 86845