SKALSKÝ, M. Měření úhlové rychlosti pomocí vláknového interferometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem bakalářské práce byl návrh a realizace laboratorního demonstrátoru optovláknového gyroskopu na principu Sagnacova jevu. Student pracoval samostatně, systematicky a velmi iniciativně. Při zpracování literární rešerše na zadané téma velmi aktivně vyhledával a efektivně pracoval s novými zdroji informací, včetně velkého množství literatury v anglickém jazyce. Při praktické realizaci a ověření vlastností sestaveného optovláknového gyroskopu pracoval opět velmi aktivně a s velkým zaujetím. V průběhu celého řešení své bakalářské práce přicházel s vlastním řešením problémů, na které při řešení narazil a vždy si dokázal zvolené řešení patřičně obhájit. Konzultace potřeboval v přiměřené míře a diskuse nad řešením a dosaženými výsledky byla vždy velmi konstruktivní. Část této práce úspěšně prezentoval na studentské soutěži EEICT 2014. Výsledkem je kromě funkčního demonstrátoru vláknového gyroskopu i velmi kvalitně zpracovaný textový dokument. Práci bez jakýchkoli pochybností doporučuji k obhajobě a s ohledem na studentovu aktivitu v průběhu řešení a kvalitu zpracování předložené bakalářské práce nemohu hodnotit jinak než nejvyšším stupněm.
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši pro oblast měření úhlové rychlosti na principu Sagnacova jevu, popsat základní konstrukční uspořádaní optických vláknových gyroskopů, zpracovat přehled fyzikálních omezení a parazitních vlivů, které mohou působit na základní konfiguraci optovláknového gyroskopu a dále navrhnout, realizovat a ověřit funkčnost optovláknového gyroskopu. Zadání bakalářské práce lze hodnotit jako náročnější. Bakalářskou práci je možné rozdělit do pěti hlavních částí, které korespondují s body zadání. V první části (kapitola 1) je popsáno měření úhlové rychlosti gyroskopy a Sagnacův jev. V druhé části (kapitola 2 a 3) jsou popsány základní principy optických vláknových gyroskopů a jejich základní konfigurace. U jednotlivých konfigurací student diskutuje výhody a nevýhody. Třetí část práce (kapitola 4 a 5) je věnována fyzikálním omezením a parazitním vlivům, které jsou popsány velmi detailně i s rozborem řešení, jak dané vlivy omezit nebo potlačit. Dále zde student popisuje základní optické komponenty, které je možné použit při konstrukci optického vláknového gyroskopu s rozborem použitelnosti jednotlivých typů dané optické komponenty. Čtvrtá část (kapitola 6) je věnována popisu návrhu a realizace funkčního interferometrického optického vláknového gyroskopu. V poslední částí práce (kapitola 7) jsou pak uvedeny výsledky experimentálního ověření funkčnosti realizovaného gyroskopu a shrnuty základní parametry sestaveného gyroskopu. Jak student uvádí, jedná se o gyroskop určený převážně pro demonstrování principu v laboratořích a ne pro praktické použití, přesto z práce vyplývá, že návrhu a rozboru použitého řešení věnoval velké úsilí. Musím vyzdvihnout nadstandardní literární rešerši a detailní diskuzi nad problémy použitého řešení. Tato bakalářská práce je srovnatelná i s úrovní diplomových prací. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Vyskytuje se v ní minimum gramatických chyb nebo překlepů. Pouze na straně 49 došlo k posunu poznámky pod čarou až na další stranu. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73354