STRÁDAL, J. Stripování amoniakálního dusíku z kapalných suspenzí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Kalivoda, Josef

Diplomant Bc. Jakub Strádal se jako student zapojil do výzkumné činnosti týmu zabývající se řešením projektu aplikovaného výzkumu FW06010715 - Eliminace volatilních látek z odpadních vod se současnou konverzí v druhotně využitelnou surovinu při využití mikropórezních dutých vláken. Po dobu řešení diplomové práce projevoval zájem o řešení náročné problematiky jak na teoretické, tak i praktické úrovni a proaktivním přístupem k řešení technologických problémů spjatých s vyvíjenou technologií. Svěřené úkoly plnil bez svědomitě a s plným nasazením. Komunikace s diplomantem byla bezproblémová, diplomant využíval konzultace v přiměřené míře odpovídající typu a rozsahu závěrečné práce. Diplomová práce je rozdělena do dvou celků, na teoretickou a experimentální část, s logickým členěním do jednotlivých kapitol. V teoretické části jsou popsány fyzikálně-chemické procesy separace amoniaku z odpadních vod a suspenzí. Následně navazuje popis úprav a využití odpadu ze zemědělství a analytický postup stanovení amoniakálního dusíku ve vodách, který byl využit v praktické části. Teoretická část obsahuje 35 citovaných zdrojů, polovina použitých literárních zdrojů je z anglické literatury. V experimentální části diplomové práce je popsána metodika stanovení amoniaku, kterou diplomant aplikoval pro získání experimentálních dat, dále popisuje experimentální poloprovozní stripovací technologii pro stripování amoniaku, na jejímž vývoji se diplomant aktivně podílel. Dále je v nezbytné míře popsána experimentální činnost na stripovacím zařízení a postup stanovení amoniakálního dusíku ve vzorcích odebíraných z technologie. Diskuze výsledků je samostatnou kapitolou a obsahuje přehled experimentálních dat, diskuzi výsledků, využití získaných výsledků, jednoduchou ekonomickou bilanci založenou na množství použitého materiálu a spotřeby energie a nalezení ekonomického optima procesu. V závěru diplomant uvádí stručný přehled zjištěných poznatků. Diplomant v rámci diplomové práce splnil všechny stanovené cíle, tudíž doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Krištof, Ondřej

Předložená práce se zabývá eliminací amoniakálního dusíku z fugátu produkovaného na bioplynových stanicích pomocí poloprovozního stripovací zařízení. Cílem je zjištění optimální provozní teploty a pH, při kterém dochází k maximální účinnosti desorpce amoniakálního dusíku v simulovaném roztoku amoniakálního dusíku. V teoretické části student zpracoval literární rešerši zabývající se současným stavem poznání v dané oblasti, stripovacím procesem na náplňové koloně a fyzikálně-chemickými procesy doprovázející tuto problematiku. Následuje pasáž zabývající se popisem funkce bioplynnové stanice, fermentačními procesy a typy produktů bioplynové stanice, dále student popisuje formy výskytu dusíku ve vodách a možnosti jeho analytického stanovení. Míru zpracování teoretické části i jeho jednotlivé pasáže považuji za adekvátní. Přidal bych však kapitolu zabývající se současnými možnosti a trendy konstrukčního zpracování technologie stripování. Počet 35 bibliografických zdrojů jak v anglickém, tak v českém jazyce považuji za dostatečný. V rámci celého dokumentu bych vytknul následující záležitosti. V abstraktu práce bych v jeho anglické verzi použil pro výraz poloprovozní zařízení raději spojení pilot plant, které je v anglicky psané literatuře obvyklejší, nežli použité semi-operational device. Dále se v dokumentu až nezvykle často objevují překlepy či podivně formulované věty po češtinářské stránce nedávající smysl (např. Experimentální část byla měřena na poloprovozním stripovací technologií, které bylo naprojektované a zkonstruované FCH VUT a firmou MVB Opava s. r. o.). S tím souvisí i přítomnost slova absorpce, které se v textu samozřejmě četně objevuje a občas, dokonce i v názvu kapitoly, je ve formě absorbce, což je špatně. V rámci celého dokumentu jsou jednotky veličin někdy psané s mezerou, někdy s tečkou mezi jednotlvými členy a někdy je použité lomítko. Toto by mělo být v rámci celého textu taktéž uniformní. Seznam použitých zkratek a symbolů na konci této práce je nekompletní, nenacházejí se tu všechny výrazy používané v textu práce a navíc není nikterak seřazen, což komplikuje orintaci v něm. V experimentální části student představuje konstrukci sestrojené poloprovozní technologie i s technologickým schématem, popisuje přípravu modelového roztoku fugátu a metodu stanovení aminiakálního dusíku ve vzorcích a metodologický postup při jednotlivých měřeních. Následuje prezentace naměřených dat a diskuze výběru nejvhodnějších podmínek separace i s ohledem na ekonomickou stránku. V experimentální části bych ihned v úvodu uvedl, že v podstatě bylo nejdříve počítáno s odběrem dvou sérií vzorku během každého měření, a to ze simulovaného fugátu z prostředí míchaného reaktoru a z vypírací kolony s kyselinou. Pro čtenáře není tato skutečnost ihned zřejmá a dozví se jí až v kapitole Výsledky a diskuze. S tím taktéž souvisí, že by tyto vzorkovací místa mohla být označena v technologickém schématu a k tomuto schématu by mohl být přiložen i odstavec pojednávající o jednotlivých cirkulačních okruzích, které by v konečném výsledku mohly být ve schématu zvýrazněny. Dále by autor mohl uvést alespoň předpoklad ovlivnění výsledků vlivem nefunkčnosti venilátoru zajišťující distribuci vzduchu s plynným amoniakem nad roztokem v reaktoru do vypírací komory. Návrh technologie pro separaci amoniakálního dusíku, na které se student podílel, považuji za zdařilou a mající logiku. Taktéž metoda rychlého stanovení přítomnosti amoniakálního dusíku je v pořádku. Návrh měřící kampaně má smysl a lze z něj vyvodit trend, ze kterého lze stanovit nejoptimálnější podmínky separace. Jen je škoda, že z časových důvodů nemohla být daná měření při jednotlivých podmínkách opakována a na jejich zpracování aplikována alespoň základní statistika. Zhodnocení ekonomické stránky separace považuji za adekvátní, i když absence nákladů na přepravu základních chemikálií, dopravu samotného produktu i podílu nákladů na lidské zdroje mohlo být konzultované s adekvátní osobou z firmy MVB Opava, kdy daná osoba má jistě povědomí o procentuálních nákladech na jednotlivé položky za daných podmínek. Na závěr bych rád uvedl, že si velmi vážím skutečnosti, že se student v rámci své diplomové práce podílel na konstrukci a meření na poloprovozním technologickém zařízení a nejednalo se pouze o "hraní" si s kádinkami v laboratoři. Práce splňuje parametry závěrečné vysokoškolské práce a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 156695