SCHÖN, M. Příprava tenkých vrstev organických polovodičů vakuovým napařováním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Salyk, Ota

Student pracoval dobře. Podílel se a později samostatně připravil řadu vzorků senzorů a vrstev pro IR analýzy. Samostatně zvládl měření a vyhodnocení dat z IR spektrometru. Jisté rezervy lze najít v interpretaci naměřených spekter, jejich přiřazení ke konkrétním vazbám a srovnávací analýza u spekter práškových materiálů a jejich tenkovrstvých dvojčat. Především v úsilí v závěrečné fázi experimentování zůstaly rezervy.

Posudek oponenta

David, Jan

Rozsah práce: 45 stran, 26 obrázků (9 z literatury, 17 výsledky), 18 citací literatury. Bakalář Martin Schön zpracoval diplomní práci (DP) na velmi aktuální a zajímavé téma diketopyrrolopyrrolových pigmentů, konkrétně přípravě tenkých vrstev z těchto materiálů pomocí vakuového napařování. Tyto barviva jsou zajímavá i pro své polovodičové vlastnosti, byť právě jejich rozpouštění může být komplikované. Autor toto správně akcentuje a pokouší se experimentálně zjistit možnosti vakuového napařování tenkých vrstev DPP, přičemž rozdíly mezi DPP v práškové podobě před napařením a DPP v tenké vrstvě po napaření analyzuje pomocí infračervené spektrometrie (FTIR). Autor si tedy zvolil téma přínosné, aktuální a náročné, jak z hlediska vyhledávání potřebné soudobé literatury, tak z hlediska použití experimentálních technik (state-of-the-art technika i přístroj infračervené spektrometrie, vakuové napařování a vakuová sublimace), což také vhodně zdůrazňuje v poměrně čtivém a zdařilém úvodu. Analýza chování DPP materiálů je pak doplněna o termogravimetrická měření (TGA), která mají rozhodnout o tom, které vzorky jsou tepelně stabilní natolik, že jsou vhodné pro vakuové napařování; s těmito vzorky autor pracuje dále. Abstrakt je v pořádku, chybí v něm však jakákoliv zmínka o výsledcích práce. Členění práce a teoretická část Práce je členěna správně dle typografických pravidel, ovšem chybí zde, byť zřejmě nepovinný, cíl práce. Takto na něj lze usuzovat jen dle zadání. Literární část pojednává (v pořadí) o infračervené spektrometrii (přičemž pojem spektrometrie považuji u této metody za správnější než spektroskopie), o tenkých organických vrstvách a metodách a zákonitostech jejich přípravy, termogravimetrické analýze a „organických molekulárních látkách“, konkrétně diketopyrrolopyrrolech (zde se nabízí otázka, jaké že organické látky nejsou molekulární, autor měl zřejmě na mysli nízkomolekulární). Zatímco FTIR i tenké vrstvy jsou popsány kvalitně, DPP jakožto materiálům věnoval autor bohužel jen necelou stránku, přičemž tyto materiály jsou ale na jeho DP to nejzajímavější; teoretická část tak v závěru působí lehce nevyrovnaně. Výrazné výhrady mám k autorově práci s literaturou a citacemi. Autor až na čestné výjimky (Mindl, 2000; Stuart et al. 1998) ignoruje soudobou literaturu časopiseckou i kvalitní literaturu knižní, namísto toho si vybírá literaturu starší nebo pro účely DP méně vhodnou (např. online verze skript, apod.). Autor navíc nepracuje správně s textem a citacemi, kdy celé dlouhé odstavce uvede jednou či dvěma citacemi a dále popisuje různá fakta již bez citování. Toto není vždy nesprávně, nicméně citace by měla daná fakta i uzavírat. V autorově práci tudíž není absolutně patrné, která fakta pocházejí z které citované práce. Dále autor navíc příliš často cituje svou bakalářskou práci, což je v pořádku z hlediska návaznosti tématu, ale nezdá se mi pravděpodobné, že by v bakalářské práci získal o tolik více výsledků než v práci diplomní, spíše to vypadá, že autor opomíná citaci původních zdrojů. Toto hodnotím velmi negativně a nerozumím, proč autor nepracoval s literaturou lépe. Byť je literární rešerše v tomto oboru velmi náročná, autor mohl mít snadno k dispozici kvalitní literaturu (ku FTIR např. Kellner, Mermet, et al.: Analytical chemistry – Knihovna FCH VUT, McMurry: Organická chemie – Knihovna FCH VUT; Griffiths: FTIR Spectrometry – volná databáze GoogleBooks). O DPP zase pojednává byť menší, nicméně z domény FCH VUT dostupné množství časopiseckých publikací (často i „domácích“ – namátkou vybírám jejich hlavní autory: Mizuguchi, Vala, Luňák, Weiter .... nebo časopisy Materials Science and Engineering, Journal of Physical Chemistry, Dyes & Pigments, Organic Electronics ... ). Autor též cituje mimo pořadí, např. celou práci začíná citací č. 16. Z citace středoškolské literatury jako např. Klouda 2003 pak plynou chybné informace o termogravimetrii: atmosféra v pícce se vzorkem nemusí být vždy inertní, naopak, v případě TGA u DPP je v literatuře často používáno i atmosféry oxidační. Celkově však teorie práce působí tak, že autor se čtením literatury alespoň základně vpravil do zpracovávaného tématu a tématu tedy rozumí v rozsahu nutném pro experimentální práci. Autor vždy používá kvalitní nebo kvalitně upravené obrázky. Experimentální část, výsledky a diskuze Experimentální část je popsána dobře, autor zde vhodně a správně cituje technické podklady k použitým vakuovým zařízením a uvádí seznam, vzorce a názvy vzorků DPP. Až na výjimky (např. experiment s triazinem) je srozumitelně a přehledně sděleno, jaké experimenty byly vykonány. Z popisu je patrná celková experimentální zajímavost i náročnost práce. Autor správně uvádí výsledky TGA a na jejich základě logicky vybírá vzorky k další práci. Graf TGA (Obr. 12, str. 33) je zpracován sice výborně, kvůli množství jednotlivých křivek v pouze jednom grafu je naprosto nepřehledný, autor měl rozdělit křivky do grafů v počtu cca 2-4 křivky na 1 graf. Výsledky FTIR autor kvalitně zpracoval formou výborných grafů vytvořených pomocí pokročilého software, toto hodnotím opravdu výborně, vytknul bych snad jen u grafů na Obr. 16 (str. 36), Obr. 17 (str. 37) a Obr. 22 (str. 39) anglické pojmy (proč jsou v české DP) a menší přehlednost a nejednotnost názvů. Vlnočet bývá zvykem u FTIR uvádět v opačném rozsahu, tj. od nejvyšších čísel po nejnižší, ale to budiž otázkou autorova vkusu. Bohužel, zde přichází největší nedostatek práce. Výborným grafům sekunduje naprosto nedostačující popis výsledků a diskuze. Autor v grafech efektivně přiřazuje píkům příslušné vlnočty v cm–1, ale dále píky vůbec nediskutuje a nepřiřazuje jim příslušné vibrace a funkční skupiny. Byť účelem DP bylo příslušná spektra porovnat a diskutovat spíše odlišnosti, alespoň pro případy pro DPP charakteristických píků (1640 cm–1, 1150–1130 cm–1, 815–814 cm–1) případně u odlišností spekter prášků a tenkých vrstev či u specialit jednotlivých DPP by přiřazení vibracím a funkčním skupinám bylo jistě vhodné. Dále autor bohužel v textu popisu výsledků a diskuze vůbec neodkazuje na dané příslušné obrázky s grafy, toto ostatně nečiní v celém textu. Zcela jistě by bylo v diskuzi vhodné alespoň naznačit porovnání získaných výsledků se soudobou literaturou, případně tyto výsledky za pomoci literatury lépe a obsáhleji diskutovat. U takto zajímavého tématu a 45 stránkové DP není cca 3 strany popisu a diskuze výsledků dostačující. V závěru práce autor logicky a správně vychází z popisu výsledků. Zdá se, že 3. bod zadání (Stanovení tloušťky a morfologie vrstev v práci chybí. Typografie a celkový dojem Celkový dojem práce je dobrý, až na vide supra zmíněné nedostatky. Množství překlepů, nelogických slovních spojení či gramatických chyb je zanedbatelné. Z hlediska typografie lze vytknout záměny pomlčky “-“ a mínus “–“, neodkazování na obrázky v textu, mezi jednotlivými odkazy na citace chybí čárky, mezi číselnými rozsahy se píše dlouhá pomlčka “–“, která se od čísel neodděluje mezerami. Autor se vyjadřuje srozumitelně, logicky a přehledně, jen občas sklouzne z technického vyjadřování do obecného a někdy nedodrží pravidlo používání minulého času a trpného rodu, úryvek: „… potom se dovnitř nasypou 4 špachtličky směsi…“(ř. 23, odst. 2, str. 23) je jedním příkladem z několika. Některé zkratky jsou vysvětleny v textu, jiné nikoliv, vhodná je jednotnost. Značky chemických prvků není nutné v chemické DP uvádět v seznamu zkratek. Celkové hodnocení Zajímavou, náročnou, novátorskou a výbornou práci experimentální i velmi kvalitní grafické zpracování výsledků a logické členění diplomové práce kazí špatná práce s literaturou a poměrně chudý popis výsledků a jejich diskuze. I přes výše zmíněné nedostatky, jež ostatně autor pocítí ve známkovém hodnocení, doporučuji práci k obhajobě a celkově ji hodnotím stupněm C (dobře). Uvědomuji si, že bezchybné a podrobné zpracování tohoto náročného tématu by zřejmě přesáhlo časový i odborný rozsah pro diplomovou práci. Ocenit je nutno také potenciál této DP a spolupráci s průmyslem v rámci DP.

eVSKP id 33187