JORDÁN, T. Výkonnost top-of-rail produktů v kolejové dopravě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Galas, Radovan

Cílem diplomové práce bylo navrhnout metodologii pro hodnocení top-of-rail produktů v laboratorním prostředí. Tématem tato práce navazuje na závěrečné práce řešené na pracovišti v předešlých letech. Zásadní rozdíl spočívá ve vytváření reálné třecí vrstvy maziva na temeni kolejnice. Pro naplnění cíle práce musel student plnit aktivity vývojového i výzkumného charakteru. V případě vývojové části práce student navrhl a zprovoznil mobilní zařízení pro měření smykového tření na temeni kolejnice. Přínos zařízení spočívá zejména v možnosti měřit nízké hodnoty součinitele tření a to i na poměrně krátké vzdálenosti. Z tohoto hlediska je zařízení poměrně unikátní a zcela naplňuje požadavky, které na něj byly kladeny. Další vývojový krok spočíval v modifikaci a zprovoznění kontaktního simulátoru pro vytváření třecích vrstev. Zde bych velmi ocenil přístup studenta, protože se místy jednalo i o fyzicky nelehkou práci. Hlavním bodem řešení práce byl samotný vývoj metodiky pro hodnocení top-of-rail produktů. Ačkoli se jedná o vývoj metodiky, jednotlivé kroky byly spíše výzkumného charakteru. Výstupem je metodologie, která velmi dobře popisuje jednotlivé kroky experimentu a ukazuje příklady výsledků pro různé top-of-rail produkty. I v tomto bodě došlo bezesporu k naplnění všech cílů a očekávání. V samotném textu práce student prokázal dobrou znalost problematiky, na základě čehož vydefinoval mezeru v poznání. V kap. 4 student popsal materiál a metody, které byly v práci využity. I přes poměrně široký záběr práce (kombinace vývojových a výzkumných aktivit) je tato kapitola velmi dobře členěna a čtenář tak má šanci pochopit jednotlivé etapy práce. Následně jsou v práci kapitoly „Výsledky“ a „Diskuze“, které jsou taktéž členěny dle výše popsaných aktivit. Tyto kapitoly jsou na dobré úrovni a nemám k nim zásadní výhrady. Celkově hodnotím text práce za kvalitní a to i po grafické stránce. Jedinou drobnou výtkou mohou být občasně se vyskytující krkolomné věty či slovní obraty. Rád bych se také vyjádřil k hodnocení studenta a jeho přístupu. Student pracoval průběžně, aktivně a byl velice samostatný. Velmi často přicházel s vlastními nápady pro řešení překážek, které se při řešení práce vyskytly. Ocenil bych také velmi dobrou komunikaci a připravenost na plánované konzultace. Výsledkem práce je funkční vzorek a manuskript odborného článku. Funkční vzorek byl již vykázán a zařízení je plně funkční. Manuskript je na dobré úrovni a po úpravách a doplnění (plánovaného nad rámec DP) jej bude možné odeslat do recenzního řízení. Práce splňuje veškeré požadavky kladené na závěrečnou vysokoškolskou práci a doporučuji ji k obhajobě s výsledným hodnocením „A“.

Posudek oponenta

Polach, Pavel

Hlavním cílem diplomové práce bylo navrhnout metodologii pro hodnocení výkonnosti "top-of-rail" produktů v laboratorním prostředí. Dílčími cíli bylo: 1. návrh a realizace tribometru pro měření smykového tření na temeni hlavy kolejnice, 2. zprovoznění kontaktního simulátoru pro vytváření třecích vrstev na kolejnici, 3. studium záběhu za suchých podmínek a stanovení záběhových parametrů, 4. návrh metodologie experimentů pro hodnocení zadaných výkonnostních parametrů "top–of–rail" produktů, 5. ověření navržené metodiky pro alespoň tři komerční "top–of–rail" produkty a 6. analýza výsledků a příprava odborné publikace. Diplomová práce má 96 stran (bez příloh) a 2 přílohy. Diplomant prokázal dobrý přehled o řešené problematice. K řešení přistupoval zodpovědně, nastudoval si nashromážděné podklady, získané vědomosti pak vyhodnotil a vyvodil z nich postupy pro řešení cíle diplomové práce. Student při řešení vycházel z načerpaných poznatků a zároveň uplatnil vlastní představy. Práce je koncepčně dobře zvládnutá. Téma je aktuální. Student si dobře poradil s experimentální i teoretickou částí řešené problematiky. Hlavní cíl i dílčí cíle diplomové práce byly dosaženy. Kapitola „1 Úvod“ odůvodňuje potřebu se zabývat problematikou řešenou v diplomové práci. Kapitola „2 Přehled současného stavu poznání“ se v první části zabývá podrobným komentářem vyhledané literatury. V její závěrečné části je vhodně provedeno shrnutí hlavních zjištění z provedené rešerše, na jehož základě jsou stanoveny „knowledge gap“. V kapitole „4 Materiál a metody“ je věnována pozornost dvěma problematikám: 1. návrhu, realizaci a verifikaci tribometru pro měření smykového tření a 2. návrhu a ověření samotné metodologie pro hodnocení výkonnosti „top-of-rail“ produktů na základě požadovaných parametrů. Pokud se podílel diplomant na konstrukčním řešením tribometru ProST samostatně, je v uvedeno relativně málo informací o přístupu, způsobu, průběhu a realizaci velice sofistikovaného konstrukčního řešení. V podkapitole „4.4 Metody“ jsou jednotlivé metody měření velice dobře slovně popsány a navíc jsou velice vhodně doplněny přehlednými grafickými schématy postupu. V kapitole „5 Výsledky“ je uvedeno značné množství výsledků experimentálních měření, které jsou uspokojivě komentovány. Zkoumány byly: 1. verifikace tribometru pro měření smykového tření (jsou uváděny výsledky při měření dvěma verzemi tribometru ProST; v textu příspěvku bohužel není uvedeno, v čem se tyto dvě verze konkrétně navzájem odlišují), 2. záběh kolejnice, 3. vývoj tření/adheze ve vzdálenosti od místa aplikace, 4. trvanlivost třecí vrstvy "top–of–rail" produktu a 5. redistribuce "top–of–rail" produktu. V kapitole „6 Diskuse“ je: 1. provedeno porovnání a zdůvodnění výsledků při měření vyvinutým tribometrem ProST a traťovým tribometrem a 2. velice dobře zdůvodněn způsob návrhu metodologie pro hodnocení výkonnosti "top-of-rail" produktů, a to na základě odkazů na výsledky uvedené v předchozí kapitole. Byla vytvořena metodologie pro hodnocení výkonnosti "top-of-rail" produktů v laboratorním prostředí s využitím reálné kolejnice. Tato metodologie obsahuje: 1. nastavení kontaktního simulátoru, 2. studium suchého tření, 3. redistribuci produktu a 4. výkonnostní parametry (vývoj adheze se vzdáleností od místa aplikace a celkovou délku ošetření kolejnice a trvanlivost třecí vrstvy). Tribometr ProST byl vykázán jako funkční vzorek a je sepsán článek „Jordán, T. – Galas, R.: Performance of top-of-rail products in railway“, u kterého je uvažováno postoupení k publikování v impaktovaném časopise. Úroveň práce splňuje požadavky na diplomovou práci. Práce obsahuje všechny formální náležitosti. Koncepce práce, členění kapitol s jejich návaznost je logická. K práci mám (nepodstatné) vybrané formální připomínky: 1. Pokud je citována literatura, která má více autorů, je zvykem necitovat pouze příjmení prvního autora, ale k příjmení prvního autora dodat „a kol.“ (nebo v angličtině "et al."). 2. Poněkud nelogicky působí číslování tabulek vzhledem k číslování obrázků. Zatímco obrázky jsou číslovány ve vztahu ke kapitole, ve které se vyskytují, tabulky jsou číslovány „od jedničky“ bez ohledu na kapitolu v diplomové práci. 3. Bývá zvykem v textu odborné práce se odkazovat na všechny obrázky. V práci není např. odkaz na Obr. 1.1, na Obr. 2-25, na Obr. 4-9 až Obr. 4-14 atd. 4. Občas v použití slova „měřící“ místo „měřicí“ (občas je slovo „měřící“ použité správně). Obdobně slovo „vodící“. 5. Místo výrazu „laterální směr kolejnice“ by bylo vhodnější používat česky běžnější „příčný směr kolejnice“. 6. Str. 25: Místo slovního obratu „Průměr kola má 900 mm.“ by bylo vhodnější použít „Průměr kola je 900 mm.“. 7. Obr. 5-3, Obr. 5-4, Obr. 5-6 atd.: Použití „černých svislých úseček“ různé délky, které „vedou“ k hodnotě měřené veličiny, je poněkud matoucí. 8. Str. 66: Citace „Stejně jako v předešlých případech, došlo k logaritmickému růstu adheze, avšak ten se zpomalil již na 2 obtisku.“. Poznámka: lze skutečně ze dvou hodnot (adheze na 0. a 1. obtisku) usuzovat na logaritmickou závislost? 9. Str. 68: Citace „Z Obr. 5-14 je možno vidět, že výška filmu v centrální oblasti byla stejná pro všechny aplikované dávky.“. Poznámka: z čeho lze tak usoudit? 10. Drobné překlepy: např. str. 30 a str. 47: „vetší“ místo „větší“, „tři produktu“ místo „tři produkty“; str. 35: „reálné kontaktní tělesa“ místo „reálná kontaktní tělesa“; str. 39: laboratorní zařízení jsou „využívaná“ (nikoliv „využívaný“), str. 46: produkt je „aplikován“ (nikoliv „aplikovány“); str. 48: „umožňuje tvoři“ místo „umožňuje tvořit“ atd.).

eVSKP id 140417