GÁJA, F. Proaktivní analýzy rizik v podnikové praxi - metody a postupy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Kruliš, Jiří

Diplomant splnil oba hlavní cíle DP. Východiskem je teoretická část, v níž shrnul požadavky kladené na podnikové managementy rizik a postupy, jak rizika analyzovat a jak jim předcházet. Na to navazují kapitoly zabývající se analýzou současného stavu managementu rizik ve vybrané organizaci a identifikací rizik pomocí vybraných metod. Výsledky analýzy jsou pak využity pro navržení potřebných zlepšení. Obsah analytických i návrhových kapitol samozřejmě nelze považovat za kompletní a konečný, spíše se jedná o základ pro další aktivity organizace v oblasti prevence a zvládání rizik.

Posudek oponenta

Doskočil, Radek

Předložená diplomová práce s názvem „Proaktivní analýzy rizik v podnikové praxi – metody a postupy“ si klade za hlavní cíl (definovaný autorem na str. 12) proaktivní řízení rizik v podnikové praxi a jejich minimalizace za užití vhodných metod a postupů. Teoretická část práce je zpracována na průměrné úrovni. Za slabinu považuji skutečnost, že autor pracoval pouze s minimálním počtem literárních zdrojů a to navíc pouze domácích. Postrádám práci se zahraničními literárními zdroji a to jak ve formě monografií, tak odborných resp. vědeckých článků. Dále, dle mého názoru, není elektronický zdroj managementmania.com zcela vhodný pro tento typ kvalifikační práce. V analytické části práce jsou na vybraný podnik aplikovány dvě metody – metoda identifikace procesů a rizik (IPR) a dále metoda FMEA. Nikde ale není zmíněno, proč jsou právě tyto dvě metody pro vybraný podnik vhodné a na základně jakých kritérií byly vybrány. V teoretické části práce jsou uvedeny i další metody (Human Reliability Assessment (HRA), Check List, Fault Tree Analysis (FTA), Ishikawa Diagram, SWOT analýza) se kterými se ovšem v další části práce již nepracuje. Tato skutečnost ovšem není v práci nikde uvedena. Rovněž není uvedena skutečnost, proč byla identifikace rizik zaměřena právě na oblasti skladu se spojovacím materiálem a ochrannými pomůckami (aplikace metody IPR) a dále proč právě v segmentech a oblastech uváděných na str. 44. V souvislosti s metodou FMEA je konstatováno, že byla orientována na klíčové procesy ve firmě. Dle mého názoru se ovšem jednalo pouze o procesy resp. sub-procesy spojené s jednou vybranou oblastí, nikoliv o firemní procesy chápané např. v kontextu hodnototvorného řetězce. V této části práce rovněž není jasné, co je vlastním zpracováním autora, tedy jeho přidanou hodnotou a co je převzaté. Např. u grafů č. 1 až 15 je uvedeno, že jde o citaci ze zdroje č. 17. Návrhová část práce je zaměřena na prezentaci opatření. Navržená opatření jsou dle mého názoru velmi obecná. Není zřetelně jasné, které vyhodnocené riziko resp. rizika mají minimalizovat v kontextu obou aplikovaných metod (viz analytická část práce). Z pohledu posouzení resp. výběru vhodného opatření postrádám uvedení kritéria efektivity (nakolik opatření minimalizuje účinek hrozby) a nákladovosti (náklady na pořízení, zavedení či používání opatření). Z formálního hlediska práce vykazuje mírné nedostatky, jako např. absence úvodního textu k některým podkapitolám (např. str. 51, 60). Po stránce jazykové práce obsahuje několik překlepů. Z výše uvedených důvodů práci hodnotím stupněm D – uspokojivě.

eVSKP id 120368