ŠEDIVÝ, T. Kumulace a šíření rušivých jevů v přenosové soustavě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce je zaměřena na studium šíření rušivých jevů ovlivňujících kvalitu napětí v přenosové soustavě pro účely budoucího mapování kumulace rušení a určování příspěvků uživatelů. Na shrnutí současného stavu v zavádění koordinace EMC z hlediska kvality elektřiny a požadavků na kvalitu napětí v přenosové soustavě, včetně popisu nasazeného monitoringu kvality elektřiny a napětí, navazuje diplomant vývojem EMT modelu vybrané části přenosové soustavy, který je adekvátní pro simulace šíření harmonického zkreslení. Nastavení modelu je provedeno pro vybraný provozní stav přenosové soustavy na základě dat poskytnutých provozovatelem. Následně je navržen systematický postup pro mapování a predikci šíření harmonického zkreslení v přenosové soustavě, který je aplikován na sestavený numerický model. Práce naplňuje všechny body zadání, je relativně stručná, nicméně věnuje se výchozím okolnostem problému a postupu řešení v nezbytné míře. Určitě ale mohla být věnována větší pozornost kvalitě textu. Vedle překlepů, drobných nedostatků ve slovních spojeních, či chybějící interpunkce, lze také nalézt řadu nepřesných vyjádření. Například kap. 2.1 str. 15, „ … jednotlivé zdroje přispívají svými emisemi a udávají tzv. poměrný globální emisní limit [14] daného systému (napěťové hladiny).“. Jelikož jednotlivé emise přispívají k celkové úrovni rušení v jednotlivých částech systému a vzhledem k nutnosti koordinace, je jejich celkový příspěvek na dané napěťové hladině omezen (poměrným) globálním emisním limitem. Zavádějící a nepřesné je také např. vyjádření v kap. 3.3 na str. 20, že „Změna amplitudy napětí, která má dobu trvání delší, než perioda napětí se nazývá kolísání napětí.“; nebo popis měření napěťových událostí v 3.4.1. V kap. 3 u popisu jednotlivých rušivých jevů chybí systematičnost a jednoznačná posloupnost, včetně jednotnosti, které jsou nutné pro snadnější pochopení a uchopení souvislostí. V kap. 4.1 je zmíněn MEg39.2, ale také MEg39.1. Který z nich je použit? Několikrát je použito spojení manipulační stav, příhodnější by však bylo použít provozní stav. Místy jsou neaktuální křížové odkazy, např. na obr. 6.9 je odkaz 6.11. Většina citací použitých referencí v seznamu literatury není v souladu s citačním standardem. Oceňuji studentovo nasazení při vytváření EMT modelu vybrané části přenosové soustavy, kdy se musel vypořádat s řadou výzev. Bylo zapotřebí navrhnout a nastavit agregované modely okrajových částí soustavy modelu zahrnující okolní uzly a připojené distribuční soustavy, či aplikovat principy řízení výkonu a napětí v přenosové soustavě. Popis modelu a jeho jednotlivých komponent v textové části nicméně není tak detailní. Postrádám například přesnější objasnění a motivaci, proč byly součásti systému modelovány právě zvoleným způsobem, co vedlo k zavedeným zjednodušením apod. Na druhou stranu, model samotný je zpracován podle zadání a vyhovující deklarovanému účelu. Dále, větší detail měl být kladen na plynulost, srozumitelnost a úplnosti popisu experimentů a vyhodnocení. Student zpracovával dané téma samostatně a pravidelně konzultoval postup prací. I přes relativně dobré časové rozvržení dílčích úkolů, se nakonec projevila časová nedostatečnost, která zanechala stopu na kvalitě textu diplomové práce. Bez ohledu na uvedené, dosažené výsledky jsou cenným vhledem do mapování šíření a kumulace harmonického zkreslení v přenosové soustavě. Znalost těchto mechanizmů je zásadní pro správnou koordinaci úrovní rušení a alokaci emisí v přenosové soustavě. S přihlédnutím ke všem dílčím hodnocením a komentářům doporučuji předloženou diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm B/85 b.
viz příloha
eVSKP id 159575