MORAVEC, Š. Stanoveni prebiotickeho indexu ovoce a zeleniny k vybranym druhum probiotickych bakterii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Ryšávka, Petr

Diplomant se ve své práci zaměřil na sledování vlivu vybraných druhů ovoce a zeleniny na růstové parametry určitých druhů probiotických bakterií. V teoretické části student přehledně popisuje problematiku vybraných skupi probiotických bakterií a ovoce zvoleného pro experimenty. Získané literární zdroje jsou přehledně zpracovány a celá teoretická část skutečně jasně a přehledně shrnuje aktuální informace k dané problematice. Diplomová práce představuje komplexní a prakticky orientovaný výzkum, jehož cílem bylo stanovení prebiotického potenciálu vybraných rostlinných potravin a jejich možného využití ve formě lyofilizovaného probiotického smoothie. Práce byla řešena ve spolupráci s průmyslovým subjektem, čímž získala nejen akademickou, ale i aplikační relevanci. Aautor systematicky zpracoval širokou škálu experimentálních metod – od analytického stanovení obsahu sacharidů, antioxidantů a vitamínu C až po kultivaci 25 různých druhů probiotických bakterií na ovocných, zeleninových a sacharidových substrátech. Výsledky byly vyhodnoceny na základě růstových parametrů, přičemž byl definován tzv. prebiotický index, který umožnil objektivní porovnání vhodnosti jednotlivých kombinací probiotikum–prebiotikum. Nejlepší výsledky z hlediska růstu probiotických kultur vykazoval kmen Lactobacillus plantarum, který byl následně použit i při stabilizačních testech, včetně pasterizace a lyofilizace. V rámci stability byly ověřeny podmínky skladování, přičemž se potvrdilo, že nízké teploty uchovávají životaschopnost probiotik výrazně lépe než vyšší teploty. Výsledky pasterizačního i lyofilizačního testu podpořily možnost budoucí průmyslové výroby funkčních potravin založených na kombinaci ovoce a probiotik. Z bakteriálních druhů kultivovaných na vzorcích sacharidů, ovoce a zelenině byl nejvyšší nárůst zaznamenán u bakterie L. plantarum napříč většinou použitých substrátů, které vůči této bakterii vykazovaly nejvyšší probiotický index. Nejméně se dařilo kmeni LPC-37 ®. L. plantarum byl z toho důvodu použit i pro stabilizační testy. Z použitých substrátů byl nejvyšší růst zaznamenán na čistých sacharidových vzorcích, konkrétně se jednalo o isomalto-oligosacharid. Nejvyšší dosažené výsledky na ovocných vzorcích byly prokázány u broskve a manga na rozdíl od brusinky, u které byla zaznamenána nejnižší podpora růstu probiotických bakterií. Nejlepším zástupcem zeleninových vzorků se prokázala být mrkev. Závěrem lze konstatovat, že diplomová práce splnila svůj cíl a prokázala průmyslový potenciál testovaných kombinací. Získaná data mohou sloužit jako výchozí bod pro další výzkum, zaměřený na optimalizaci prebioticko-probiotických systémů pro využití v potravinářství. Práce vykazuje vysokou úroveň odbornosti, metodické preciznosti a schopnosti aplikovat získané poznatky v praxi.

Posudek oponenta

Fialová, Lenka

V rámci své diplomové práce se Štěpán Moravec zabýval charakterizací různých druhů ovoce, zeleniny a prebiotických sacharidů využitelných pro přípravu smoothie. Dále sledoval růst různých probiotických mikroorganismů na výše uvedených substrátech, a navrhl několik kombinací substrátů a mikroorganismů využitelných v probiotických smoothies, u nichž sledoval viabilitu buněk při skladování. Práce byla řešena ve spolupráci s průmyslem a její téma je vysoce aktuální. Práce je logicky členěna, a je podložena celkem 102 literárními zdroji, z nichž většinu tvoří aktuální anglicky psané vědecké články. Požadavky zadání byly splněny v celé šíři. K práci mám následující připomínky: • V textu se vyskytuje větší množství pravopisných chyb, a jsou zde i chyby věcné (např. na str. 16 a 17 je sacharóza zařazena mezi monosacharidy, a flavanoly jsou nazvány neuhlovodíkovými sacharidy). • Zdroje obrázků uvedených v teoretické části práce jsou špatně očíslovány a čísla grafů na stranách 50 a 51 taktéž nejsou ve správném pořadí. • Některé pracovní postupy jsou napsány poněkud zmatečně (např. str. 27, kapitola 3.3.1). • Čísla u popisků os grafů v kapitole 4.2.2.9 jsou v matematickém formátu. • Většina výsledků je prezentována ve formě tabulek, i když alespoň v kapitolách 4.2.2.1 až 4.2.2.8 by byly vhodnějším a přehlednějším formátem sloupcové grafy podobné těm uvedeným v kapitole 4.2.2.9. • Diskuse výsledků je velmi stručná a v některých případech (kap. 4.2.2.3) se jedná spíše o popis výsledků. V diskusi postrádám zejména podrobnější rozbor souvislostí mezi zjištěným počtem bakteriálních buněk, chemickým složením jednotlivých substrátů a požadavky testovaných mikroorganismů na výživu. Přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.

eVSKP id 162040