DVOŘÁK, M. Optimalizace malých elektrických strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Student při řešení zadaného téma postupoval vcelku iniciativně a samostatně v rámci doporučení vedoucího práce. Průběžně plnil požadavky vyplývající ze zadání bakalářské práce jak z hlediska odborné úrovně, tak z hlediska časového. Pokud jde o vlastní spolupráci studenta s vedoucím, mohu ji hodnotit jako dobrou. Domnívám se, že bakalářská práce je zpracována odpovědně, s patřičným zaujetím pro řešení některých problémů a že může tvořit dobrý základ pro další pokračování prací . Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Předložená bakalářská práce má rozsah 37 stran a je rozčleněna do pěti kapitol včetně závěru. Cílem práce bylo zpracovat přehled optimalizačních metod, prozkoumat možnosti aplikace na zvolený typ elektrického stroje a vypracovat demonstrační příklad. Z hlediska formálního zpracování lze práci považovat za zdařilou, nedostatkem je chybějící číslování vzorců, nedodržení předepsaného číslování obrázků a tabulek. V textu nejsou uvedeny odkazy na použitou literaturu. Po obsahové stránce lze vytknout určité odchýlení obsahu práce od zadání. Zatímco ve druhé kapitole je přehledem optimalizačních metod naplněn první bod zadání, ve třetí kapitole jsou popsány optimalizační metody podporované v programech Matlab a Ansys namísto zhodnocení možností aplikace jednotlivých optimalizačních metod na konkrétní typ malého elektrického stroje. V demonstračním příkladu ve čtvrté kapitole je pak použito tří optimalizačních metod bez zdůvodnění výběru. V demonstračním příkladu je hledán bod maximálního výkonu na charakteristice P=f(I) u automobilového startéru, což nelze považovat za optimalizaci stroje. Na druhou stranu je přeci jen takto možné poměrně názorně ukázat princip jednotlivých optimalizačních algoritmů. V úvodu čtvrté kapitoly jsou v Tab.2 uvedeny výsledky pravděpodobně modelu startéru, ale toto lze pouze předpokládat, neboť k tabulce není žádný popis. Následně uvedené rovnice v kapitole 4.1, na jejichž základě je hledáno maximum výkonu stroje, však těmto hodnotám neodpovídají. V závěru je tvrzení "Optimalizoval jsem velikost budícího proudu Ia pro dosažení...". Jelikož jsou zde vinutí zapojena v sérii, není vhodné oddělovat proud budící a proud kotvou. Přes uvedené nedostatky hodnotím předloženou bakalářskou práci kladně, neboť student zpracoval poměrně náročnou problematiku optimalizace elektrických strojů. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | D | 13/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 44/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 13325