ŠILEROVÁ, I. Nepřímé spektrofotometrické stanovení fluoridů na bázi tvorby komplexů se zirkoniem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Sommer, Lumír

Úvod dipl.práce tvoří podrobný úvod, který obsahuje přehled normovaných metod stanovení fluoridů, stručný výskyt fluoridů ve vodách a také vliv fluoridů na životní prostředí a člověka a přehled metod nepřímého spektrofotometrického stanovení fluoridů. Vlastní diplomová práce vychází z komplexů Zr(IV) a některých organických činidel.Podrobně byla studována reakce Zr(IV) s eriochromcyaninem R, chromazurolem S a xylenolovou oranží včetně stechiometrie vznikajícího komplexu.Byly vyhodnoceny všechny základní stechiometrické závislosti, parametry reakce, kalibrační funkce podle normovaných požadavků a sledovány interference iontů, obvyklých ve vodách. Reaktivita fluoridů vychází z vybraných základních podmínek a závislostí při interakci fluoridů s komplexy Zr(IV) a studovaných činidel. Přesto však mohla být věnována reaktivitě fluoridů větší pozornost(Odlišná acidita roztoků).Vhodná by byla širší závislost na koncentraci fliuoridů, podrobnější komentář pro optimální(odlišnou) optimální závislost na aciditě při porovnání se samotným komplexem Zr(IV), vlivu koncentrace činidla v ternárním systému, jehož nadbytek je poměrně malý a odlišný pro různá činidla.Chybí studium vlivu základních iontů ve vodách vedle fluoridů. Co jsou mol.absorpční koeficienty v roztocích s fluoridem ? Jde zřejmě o diferenční koeficienty v rozsahu použité kalibrační funkce pro použitý rozsah koncentrace fluoridů .Více pozornosti mohlo být věnováno stanovení fluoridů xylenolovou oranží. Forma Zr(IV) v navrhovaných strukturách komplexů je nepravděpodobná .Větší pozornost mohla být také věnována vztahům a aplikaci metody standardních přídavků, která neposkytla přesvědčivé výsledky pro některé reálné vody, případně nalézt spolehlivé vysvětlení, proč v některých vodách nelze stanovit fluoridy.

Posudek oponenta

Komendová, Renata

Předložená diplomová práce je věnována nepřímému spektrofotometrickému stanovení fluoridů na bázi komplexů se zirkoniem. Pro toto stanovení byla vybrána tři organická činidla – eriochromcyanin R, chromazurol S a xylenolová oranž. Optimalizované spektrofotometrické stanovení bylo aplikováno při analýze reálného vzorku vod – pitné, minerální a povrchové. V kapitole Současný stav řešené problematiky jsou podrobně popsány vlastnosti, výskyt a použití fluoru, fluoridů a zirkonia. Je zde také podrobná rešerše týkající se metod stanovení fluoridů ve vodách s použitím nepřímé spektrofotometrie. Experimentální část autorka věnuje popisu použitých přístrojů a zařízení, použitým chemikáliím a charakteristice reálných vzorků. Část kapitoly je věnována vyhodnocení analytických výsledků. V části Výsledky a diskuse jsou podrobně popsány jednotlivé experimenty, a graficky zobrazena jednotlivá naměřená absorpční spektra. Při sledování určité závislosti je však toto grafické zobrazení výsledků často velmi nepřehledné a bylo by vhodnější k těmto spektrům přiřadit i bodové grafy absorbancí, lépe vyjadřující sledovanou závislost při zvolené vlnové délce. V první části autorka studuje systém Zr-činidlo a po nalezení optimálních podmínek spektrofotometrického stanovení tento systém aplikovala pro stanovení fluoridů nepřímou spektrofotometrií. Cílem bylo vybrat vhodné činidlo, není mi proto jasné, proč se při studiu systému Zr-činidlo použila u všech třech činidel vždy různá koncentrace Zr a ne vždy stejná, aby šlo výsledky navzájem porovnat. U těchto systémů byl také studován vliv rušících iontů. Ve sloupcových grafech zaznamenaného rušení jednotlivými ionty, uvedenými pod určitými čísly, tato čísla nesedí a pro jednotlivá činidla se liší. Výsledky se tak stávají nepřehlednými při porovnávání rušení u jednotlivých systémů navzájem, ze kterých potom diplomantka vychází při volbě vhodného systému pro stanovení fluoridů. Rušení cizích iontů však studovala pouze u systémů Zr-činidlo, ale hlavní náplní diplomové práce je stanovení fluoridů, bylo tedy, podle mého názoru, nevyhnutelné sledovat vliv cizích doprovodných iontů právě v systému F-Zr-činidlo! Volba vhodného systému pro analýzu reálných vzorků nebyla, podle mého názoru, provedena vhodně – podle naměřených dat fluoridy způsobují největší pokles absorbance v systému Zr-eriochromcyanin R a Zr-chromazurol S, z čehož vyplývá, že právě tyto komplexy se zirkoniem poskytují citlivější stanovení fluoridů. Totéž je patrné i z naměřených kalibračních křivek. Přesto byla jako činidlo pro stanovení reálných vzorků vod zvolena xylenolová oranž. Diplomová práce splňuje požadavky zadání. Byl naměřen dostatek experimentálních dat, přesto si myslím, že jejich zpracování a interpretaci mohla být věnována větší pozornost. Závěr diplomové práce je příliš podrobný – opakují se tam všechny podrobnosti a hodnoty již uvedené v kapitole Výsledky a diskuse, lépe by bylo provést jen zhodnocení a posouzení vhodnosti aplikované metody. K formální úrovni bych měla několik připomínek, mimo těch, uvedených výše: - samohlásky na koncích řádků - používání jednotek SI (ne M, ale mol.dm-3) - řada překlepů a chyb - "delta"A - toto označení uvádíte u všech absorpčních spekter (předpokládám, že se měřilo proti blanku, obsahujícímu činidlo, což je v pořádku), u kalibrační křivky systému Zr-činidlo, ale i u kalibrační křivky systému F-Zr-činidlo – zde by mělo být řečeno, že rostoucí absorbance roztoku (zaznamenaná v kalibrační křivce) s rostoucí koncentrací fluoridů fakticky odpovídá rostoucímu úbytku absorbance v přítomnosti rostoucí koncentrace fluoridů! Stejné označení těchto kalibračních křivek je zavádějící. - v celé diplomové práci jsou chybně uvedeny jednotky molárních absorpčních koeficientů! - není uvedeno, zda se jedná o diferenční molární absorpční koeficienty - názornější by bylo zobrazení kalibračních křivek s přepočtem na hmotnostní koncentrace a ne molární koncentrace - diplomová práce neobsahuje seznam použitých zkratek - str. 23 – u uvedených chemických rovnic nesedí graficky popisy reaktantů a produktů - str. 23 A=f© místo A=f(c) - str. 43, 51 – koncentrace zirkonia v roztoku byla 1,5.10-5 mol.dm-3, přebytky iontů měly být v rozsahu 1:1 až 1:1000, ale uvádíte, že jejich koncentrace byly v rozmezí: nejnižší 1,5.10-5 mol.dm-3 až po nejvyšší 1,5.10-6 mol.dm-3 - str. 43, 51, 58 – nepravděpodobně existující struktura vznikajících komplexů Zr-činidlo - str. 59 – uvádíte koncentraci zirkonia u tohoto experimentu, lišící se o řád! - str. 63, 66, 69 nelogicky měněna hodnota acidity systému F-Zr-činidlo (sama rostoucí koncentrace HCl totiž významně snižuje absorbanci systému – prokázáno v kapitolách 4.1.2, 4.2.2 a 4.3.2), pokles tedy nemusí způsobit přítomnost fluoridů Diplomová práce vyhovuje podmínkám daným pro diplomové práce na Fakultě chemické, VUT v Brně, doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou VELMI DOBŘE / B

eVSKP id 33018