PROKOP, D. Zpracování tomografických dat metodou analýzy hlavních komponent pro archeologické aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Pořízka, Pavel

Student ve své diplomové práci uvádí tomografická data do striktně matematického kontextu. Využitím metody analýzy hlavních komponent (PCA) se oprostil od zažitého způsobu zpracování tomografických dat, prosté segmentace, a na zvoleném příkladu demonstroval možnosti statistické analýzy. Předložená práce je díky tomu vysoce inovativní, má další aplikační potenciál a na jejím základě je možné stavět další výzkumné projekty. Práce je strukturována přehledně a postupně staví od teorie k jednoduchému experimentu demonstrujícímu sílu prezentované metodiky. Teoretická část uvádí základy tomografie, zpracování obrazu a přidružuje k nim i v tomografii doposud nepoužívanou metodu PCA. Experimentální část je postavena na zpracování 18 keramických vzorků. Tomografická data byla nejprve segmentována a rozdělena do jednotlivých proměnných popisujících základní vlastnosti inkluzí. Metoda PCA je na derivovaná data (Tab. 4.1) aplikována v souladu s konvencí a nechybí ani standardizace dat, která má za cíl sjednocení přínosu jednotlivých proměnných bez ohledu na jejich číselné rozměry. O detekci outlierů je pojednáno se vší obezřetností a je využito i Mahalanobisovi vzdálenosti mezi body ve vícerozměrném prostoru. Tuto volbu je nutné vyzdvihnout pro její větší adekvátnost oproti vzdálenosti Euklidově. Avšak, chí-kvadrát test by zasloužil prostor i při popisu v textu. Samotné shlukování vzorků (datových bodů) je pak bez potíží a jeho výstupem je zjištění, že jeden ze vzorků byl do původního naleziště přinesen z jiného. Tohoto faktu je tedy nadále možné využít při dalších archeologických studijích. Student ke své práci připojil i článek publikovaný v impaktovaném časopise, což jen potvrzuje jeho vědecké schopnosti a novost prezentovaného algoritmu. Zasazení článku do diplomové práce, jeho podrobnější popis a vymezení se vůči němu však chybí. Je nutné zmínit, že student se při psaní dopustil drobných formálních chyb (např. nejednotnost značení obrázků, chybějící reference na Obr. 5.1 v textu, atd.), Grafická úprava některých obrázků (např. Obr. 5.3) vyžaduje další úpravy ke zlepšení čitelnosti textů. Dále, reference nemají jednotný styl. Stylisticky je práce na některých místech těžkopádná, to je však dáno tím, že je práce psaná v anglickém jazyce. Jazyk práce je však pro práci přínosem a zvyšuje její vědecký dopad, což potvrzuje i přítomnost zahraničního konzultanta. Diplomová práce jako celek působí svěže, přináší úplný a detailní popis teorie i experimentu. Nový metodický postup pro zpracování tomografických dat je přednesen jasně a nic nebrání jeho dalšímu použití na tomografická data popisující odlišné typy vzorků než ty, které byly prezentovány v práci. Je zřejmé, že v další práci bude možné použít tento postup jako základ pro aplikaci dalších algoritmů, např. hierarchické shlukování, pro získání více robustnějšího zpracování dat a tedy spolehlivějších výsledků. Celkově tedy hodnotím práci souhrnnou známkou A, tedy jako výbornou.

Posudek oponenta

Žídek, Jan

Předložena diplomová práce (DP) Davida Prokopa popisuje zajímavou problematiku. Informace jsou podány srozumitelně, práce má dostatečný rozsah a obsahuje přiměřený obsah literární rešerše. Student porozuměl zadané problematice a nastudoval si značné množství literatury. Jako dílčí nedostatek vidím nedostatečně přesně popsanou metodiku v oblasti analýzy částic. Tyto metody jsou velmi citlivé na zvolené vstupní parametry. Bez znalostí těchto parametrů nelze analýzu reprodukovat. DP by měla sloužit jako podklad pro další studenty, kteří na ni budou případně navazovat. U výsledků postrádám dodatečnou interpretaci. Vzorky byly velmi dobře klasifikovány do jednotlivých skupin podle strukturních charakteristik. Ale souvisí strukturní parametry například se způsobem použití, typem předmětu nebo stářím předmětu.

eVSKP id 117127