MIČKOVÁ, P. Architektura v čase bytové krize [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
Studentka Pavla Mičková věří, že by současnou bytovou krizi mohlo vyřešit větší uplatnění tzv. participativního bydlení, kterému se podrobně věnovala ve svém předdiplomním projektu. A právě takový obytný soubor tvoří podstatu její diplomové práce. Správně poukazuje na rozvojový potenciál, který má Brno ve svých brownfieldech. Autorka v úvodních fázích projektu prokázala velkou míru koncepčního myšlení. Nezalekla se obří plochy vybraného rozvojového území, ale naopak ji využila k představení dvou možných forem rozvoje města - tradiční blokové zástavby, respektive rozvolněného shluku solitérních bytových domů. Můžeme tak v jednom projektu pozorovat a porovnávat výhody i nevýhody obou struktur a aplikovat je v budoucí praxi. To je podle mě jeden z hlavních přínosů její diplomové práce. Vytvořené obytné prostředí je pestré jak prostorově, tak funkčně. Projekt se dotýká limitů současné legislativy a vede k úvahám o požadované kapacitě parkovacích ploch, proslunění atd. Baví mě urbanistické dominanty, avšak některá místa v blokové části jsou až zbytečně stísněná a možná i nevábná. U rozvolněného souboru bych uvítal promyšlenější napojení exteriéru na provozy v přízemí. Architektonický výraz budov je místy těžkopádný. Studentka ve své diplomové práci prokázala velmi dobré kreativní schopnosti v oblasti urbanismu i architektury a široký přehled v typologii obytných staveb. Bezpochyby obstojí také v budoucí architektonické praxi. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a děkuji za příjemnou a inspirativní spolupráci v průběhu celého semestru.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka pracovala na své diplomové práci soustavně a svědomitě. |
Práce vykazuje výbornou úroveň v oblasti analýzy řešené problematiky. Autorka zpracovala kvalitní urbanisticko – architektonický návrh. Rezervu vidím v řešení dispozic bytů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Autorka se po podrobné analýze aktuální situace na trhu s bydlením a možných řešení bytové krize v zahraničí zaměřuje na využití brownfieldů, jako cenné rezervy města pro rozšíření bytového fondu. Volí pro svůj návrh rozvojovou lokalitu při ulici Vlhká v Brně. Urbanistický návrh navazuje na připravované projekty Chytrá čtvrť Špitálka, Mosilana, Pražský viadukt a novou Brněnskou třídu. Logicky doplňuje proluku a ctí celkový charakter ulic Vlhká a Skořepka. V další fázi navrhuje uzavřený blok v prostoru, který nová Brněnská třída odtrhuje od zbylého areálu Mosilany. Závěrečnou fází zastavovacího plánu je uspořádání samotného bronwnfieldu – trojúhelníkové parcely, která je ze dvou stran sevřena uliční zástavbou a z delší severozápadní strany lemovaná převýšeným viaduktem, po kterém se do budoucna mají vinout cyklo a pěší trasy. Na základě těchto aspektů autorka dává přednost rozvolněné zástavbě solitérních objektů, před klasicky sevřenými bloky. Rozmístění jednotlivých funkcí (skleníky, workouty, hříště, zahrada školky) ve venkovním prostoru působí nahodile, bez pochopitelných vzájemných souvislostí a funkčních návazností. Návrh nese přívlastek „bydlení v přírodě“, ale organicky tvarované travnaté plochy jsou protkány celou řadou cest, podzemní parkování pod celým územím znemožňuje osázení vzrostlejší zelení, a tak se jeví, že okolí bytových domů nebude vytvářet dostatečně přívětivé prostředí pro participativního bydlení, které má být jedním z nástrojů řešení bytové krize, jak popisuje autorka v textové části. Snaha o podpoření vzniku komunity uvnitř souboru objektů už se nepropisuje dále do exteriéru, což mě vede k myšlence o vhodnosti zvolené struktury zástavby – rozvolněné a solitérní bloky, které nevytváří polosoukromé venkovní prostory, které by byly sdíleny v kontextu participativního/komunitního bydlení | |
| Architektonické řešení | B | Architektura souboru bytových domů je navržena v jednoduchém a soudobém pojetí. Kubické pravidelné tvary s ustupujícím podlažím a gradujícím nárožím ve dvou případech mají fasády vyvedeny v přírodních odstínech z cihelných pásků a plechových kazet v tmavě šedé barvě. V návrhové části není architektuře a výtvarnému řešení věnováno příliš mnoho prostoru, autorka se jednou zmínkou odkazuje na cihlu, jako hlavní motiv v průmyslové čtvrti, kde je navržený soubor umístěn, což působí trochu prvoplánově. | |
| Provozní řešení | C | Provozní uspořádání je v principu vhodně řešeno. Vstupní podlaží poskytují komunitě, která objekt užívá, společné prostory, a místnosti k pronájmu. Každý bytový dům zde má své potřebné zázemí. Vstupní chodba vedoucí ke komunikačnímu jádru působí příliš velkoryse. V ostatních podlažích se nachází bytové jednotky. V tabulkách místností chybí informace o celkové výměře bytových jednotek, ale po bližším prozkoumání se zde objevuje velká řada bytů o dispozici 1kk s výměrou až 60 m2. Byty s dispozicí 2kk a 3kk mají drobné rezervy v řešení dispozice – velkoryse řešená koupelna (6,5 – 7,5 m2) k nedostatečně velké ložnice (10,5 m2 – požadavek ČSN je 12 m2). V ustupujících patrech bych čekala velkoryse řešené byty pro rodiny s dětmi, místo toho se zde objevují byty 1kk s výměrou přes 50 m2. V rámci participativního bydlení by měl být kladen větší důraz na efektivní využití každého m2. Skladba bytů v rámci pater působí nelogicky, ačkoliv tvar a orientace domů mají potenciál pro kvalitní portfolio bytů. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Navržené technicko konstrukční řešení objektu odpovídá navrženému hmotovému řešení. Modul skeletu správně vychází z rozvržení parkovacích stání. Vhodně je navržená provětráváná fasáda. Autorka na fasády navrhuje cihelné pásky, poměrně nákladný typ obkladu, s ohledem na principy politiky výstavby v rámci participativního bydlení. Konstrukční detaily nejsou řešeny zcela správně, v případě oplechování atiky (absence voděvzdorné překližky pro kotvení), velikosti provětrávané mezery (celková tloušťka vzduchové mezery 30 mm včetně materiálu obkladu), typ zateplení pod provětrávanou fasádu - nevhodně zvolené EPS. Konstrukční výška vstupního podlaží v některých bytových domech je 3,00 m a je překonávána schodištěm o 16 stupních – výška jednoho stupně pak vychází na 187,5 mm, což není optimální. | |
| Formální úroveň | C | Graficky dobře zpracovaní práce jasně prokazující návrh, který je doložen legendami, popisy a bilancemi. Autorka klade velký důraz na barevné ladění výkresové a textové části do dvou barev na úkor čitelnosti, zejména u 2D pohledů. Je však na škodu zvolený styl vizualizací, který snižuje celkovou úroveň prezentace práce. Legenda místností je nepřehledná, chybí označení jednotlivých domů v rámci situace a celkové výměry bytů. V situaci zcela chybí legenda, popisující ztvárnění zpevněných ploch, a venkovního prostoru, který autorka navrhuje mezi budovami. Chybí informace o technologiích, využívání obnovitelných zdrojů. |
eVSKP id 150676