MATĚJKA, L. Příprava a hodnocení konverzních fluoridových povlaků na tvářené hořčíkové slitině AZ31 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Fintová, Stanislava

Student přistupoval k práci zodpovědně a v rámci možností splnil všechny cíle práce (vzhledem k charakteru vytvořených povlaků nebylo možné vykonat zkoušku nanatvrdosti). V teoretické části využil dostupných zdrojů a problematiku vytváření fluoridových povlaků nastudoval. Při vykonávání experimentů pracoval samostatně. Bakalářskou práci a celkový přístup studenta Lukáše Matějku hodnotím známkou C a práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Wasserbauer, Jaromír

Student Lukáš Matějka předložil bakalářskou práci s názvem Příprava a hodnocení konverzních fluoridových povlaků na tvářené hořčíkové slitině AZ31. Předkládaná práce obsahuje 43 stran, 38 obrázků a 4 tabulky. Práce je logicky členěna podle standardních pravidel. Tímto ale končí kladná část práce. Práce je plná překlepů, špatného formátování, špatné terminologie, nelogicky napsaných vět, odporujících si tvrzení a přinejmenším sporných interpretací výsledků. Dále téměř zcela chyběla rešerše z odborné literatury, student si vystačil s tvrzením jiné bakalářské práce, že uvedené problematice nebyl proveden jiný výzkum. V následujících řádcích uvedu (bez větších komentářů) nejzávažnější nedostatky, nepřesnosti, nesprávná tvrzení, či věty vyvolávající otázky: str. 4 – Na [BF 4] str. 8 – uvedeno, že: AZ31 vykazuje biokompabilitu s hydroxyapatitem str. 9 – uvedena nesouvisející teorie o fosfátování. Měla být uvedena teorie o vzniku fluoridových povlaků! – hovorové výrazy: např. tlustý povlak str. 10 – chybný dodavatel isopropanolu – rešerše uzavřena tvrzením, že: v bakalářské práci Ing. Mindy bylo zjištěno, že se danou problematikou nikdo nezabývá. str. 11 – nevysvětleno, proč byly vzorky vyvařeny 10 min. ve vodě – uvedeno, že byl hodnocen povrch pomocí SEM JEOL JSM-7600F, ale dle následujících snímků, tak tomu nebylo str. 12 – 3.3.8 pozn. pro nanotvrdost stačí tloušťka cca 500 nm – 3.3.8 nekompatibilnost povlaku? S čím? str. 24 – na obr. 11 rozhodně není pryskyřice – jakou může tvořit povlak mezifázi s pryskyřicí? – jak to, že např. vz. 0,5; 2; 2,5 hod. atd. byly rozlišitelné? To je jednalo o jiný způsob metalografie? str. 25 – obr. 14 je to, co je měřeno určitě povlak? Nebylo by výhodné použít jiný postup, či metodu pro stanovení tloušťky? – tab. 3 směrodatná odchylka je blíže nespecifikována + špatné zaokrouhlení str. 26 – obr. 15 špatné proložení hladkou křivkou => jak si můžete být jistý uvedenými minimy a maximy? + špatně nazvaná osa y – zmatečný text s uvedenými chybami str. 27 – póry až na podklad? Proč nebyl proveden mapping prvků, nebo nebyl alespoň navrhnut, jako řešení? str. 28 – uvedeno, že: vzorky byly pokryty vrstvou NaMgF3. Takže vyvaření vodou nefunguje? – uvedena věta: Složení povlaku se z praktického hlediska nějak měnilo s časem. Jak? – tab. 4 nesmyslná přesnost EDS analýzy + není uvedeno z kterých míst byla analýza provedena str. 29 – tažný podkladový materiál – obr. 17 Táhové praskání str. 30 a dále – není uveden popis os scratch testu str. 31 – obr. 22 úsečka 0,75 mm rozhodně není 0,75 mm, ale 1,00 mm a není od začátku vrypu str. 32 – obr. 23 určitě jsou tmavé oblasti AZ31? str. 33 – obr. 26 opět není měřeno od začátku vrypu str. 34 – obr. 28 proč pro 3. vryp, když je na obr. 27 2. vryp? str. 35 – jak bylo poznáno, že se povlak místy skoro okamžitě odděluje? str. 36 – pozn.: vzhledem k předchozím měřením není viditelné, že poškození povlaku nastává později s delší dobou v tavenině. Akustická emise totiž odhaluje trhliny, které nejsou pozorovatelné pomocí světelné mikroskopie. – pozn.: hloubka proniknutí stylusu je závislá na zatížení – napsány dvě odporující si věty o adhezi hned po sobě str. 37 – uvedeno, že: není rozdíl v růstu povlaku na broušeném a leštěném povrchu, ale obr. 15 a diskuse pod ním popisuje rozdíl – pozn.: scratch test neurčuje otěruvzdornost => nelze stanovit, jestli s rostoucím časem expozice v tavenině klesala či rostla Nicméně je nutno ocenit jistě značnou časovou náročnost přípravy vzorků, osvojení si zcela nových technik (metalografie, světelná a elektronová mikroskopie, prvková analýza a scratch test) a vyhodnocení značného množství dat. Dále je z předložené práce znatelné, že student se snažil o správné vyhodnocení a interpretaci. Předložené závěry bohužel nejsou dostatečně diskutovány natolik, aby se daly považovat za výchozí pro další práce. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm D.

eVSKP id 87280