VAŠÍČEK, M. Moderní přístupy k údržbě ve strojírenské praxi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Hammer, Miloš

Bakalářská práce pana Martina Vašíčka se věnuje problematice údržby v technické praxi. Údržba má bohatou historii, počátky sahají do období před našim letopočtem. Vývoj údržby byl poměrně složitý, byl značně spojen s vývojem techniky. Zvláště v poslední době je údržba již rozsáhlá vědní disciplína, která úzce navazuje na další vědní obory, jako je především technická diagnostika. V několika cca deseti letech lze ve vývoji údržby sledovat trendy, které jsou spojené s aktivitami v rámci Průmysl 4.0. Proto každá práce věnovaná údržbě je žádoucí. Toto se týká i hodnocené bakalářské práce pana Vašíčka, která řeší moderní přístupy v údržbě zaměřené na moderní metody, např. Totální produktivní údržbu (TPM) a také stručně rozebírá Internet věcí, údržbu založenou na datech, big data, cloud computing, digitální dvojče, virtuální a rozšířenou realitu. Bakalářskou práci považuji za značně aktuální a potřebnou. Pan Vašíček vytvořil bakalářskou práci v celkovém rozsahu 59 stran. Při řešení práce vycházel ze stanovených cílů. Bakalářská práce je rozdělena na 6 hlavních kapitol, součástí je úvod, a seznam použité literatury a seznam obrázků a tabulek. Po Úvodu je druhá kapitola věnována základům údržby, definici údržby, její historii, generacím údržby, vlastnímu rozdělení údržby. Třetí kapitola se soustřeďuje na moderní přístupy údržby, které se rozvíjí a v průmyslové praxi prakticky aplikují. Tyto metody byly vyjmenovány v prvním odstavci tohoto posudku. V bakalářské práci jsou stručně rozebrány. Právě tuto kapitolu hodnotím značně pozitivně. Dle zadání je pozornost dále soustředěna na Totální produktivní údržbu (TPM), a to v kapitole 4. Jedná se o metodu, která se z Japonska rozšířila po celé světě, a tedy je zaváděna i v našich firmách. TPM je přístup, který je spojen s činností managemetu firmy, ale spočívá především v aktivitě samotných pracovníků firmy. Pan Vašíček si vybral dva příklady implementace metody TPM ,a to ve firmě Bosch Diesl s.r.o Jihlava a firmy Innomotics Drásov. Využil faktů uvedených ve dvou dřívějších diplomových pracech a také dostupných veřejných prezentací uvedených firem. Za cenné v bakalářské práci považuji kapitolu Závěr. Student pracoval samostatně, na konzultace se dostavoval. Samostatnou práci zvládl. Vzhledem k tomu, že se v dřívějším studiu o údržbě nedozvěděl, byl odkázán na samostudium. Nastudovanou problematiku však dovedl vhodně roztřídit a použít k analýze závěrů. Student splnil stanovené cíle práce a zvolil správný postup řešení. Jazyková, formální a stylistická stránka práce je na průměrné úrovni. Je v práci používána soudobá odborná terminologie, práce je logicky tříděna a jednotlivé kapitoly mají logickou návaznost. Pan Vašíček použil při tvorbě práce dostupnou soudobou literaturu, byla použita i literatura doporučená vedoucím práce. Byla snaha dodržet citační normu. Student vytvořil práci, kde jsou shromážděny vybrané důležité skutečnosti o údržbě. Za zvláště cenné považuji souhrnné shrnutí moderních metod údržby a konstatování, že ve spojení těchto metod s metodou TPM je možné dosáhnout ve firmách značných pozitivních výsledků z hlediska ekonomiky firmy. Student dokázal schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji předloženou bakalářskou práci k obhajobě a hodnotím známkou velmi dobře/ B.

Posudek oponenta

Hájková, Alena

Práce studenta Martina Vašíčka pojednává o moderních přístupech v údržbě v průmyslové praxi. Údržba je nedílnou součásti průmyslové praxe a je nutné, aby se vyvíjela a implementovala vzhledem k aktuální požadavky průmyslu. Práce se skládá ze šesti kapitol. Nejprve student zpracoval rešerši zaměřenou na údržbu, kde představil její definice, pospal jednotlivé generace a na závěr porovnal normy z roku 2010 a 2018. V další kapitole se zaměřuje na moderní přístupy v údržbě, detailně popisuje několik přístupů, například virtuální a rozšířená realita nebo možnost použití digitálních dvojčat. Následuje kapitola zaměřená na TPM, ve které je popsán její vznik a pilíře. Práce je zakončena dvěma příklady implementace části TPM v praxi. Rozsah práce 59 stran je nadprůměrný. Z formálního a stylistického hlediska má práce drobné nedostatky, některé obrázky jsou špatně čitelné (např. obrázek 15 a 8), v některých pasážích chybí členění na odstavce (strana 24), v některých částech se objevují nevhodně zvolená slova či nezapadající věty. Kapitoly na sebe logicky navazují, v některých kapitolách se objevuje další číslování, což může čtenáře zmást, kapitola 4.3 by si zasloužila ještě třetí úroveň nadpisů. Student vycházel z 21 zdrojů tuzemské i zahraniční literatury, která je k danému tématu relevantní. Cíle bakalářské práce byly splněny bez výhrad, autor uvedl všechny skutečnosti relevantní k dané problematice. Nad rámec zadání přidal konkrétní příklady zavádění TPM ve firmách. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím bakalářskou práci známkou „velmi dobře/B“ a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 157556