POLANSKÝ, Š. Zpracování signálu prostřednictvím zvukové karty s využitím systému ASIO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Student se seznámil s profesionálním systémem ASIO a popsal tři metody přístupu k ovladač ASIO. Dále se zabýval problematikou zpracování zvuku, kterou popsal také teoreticky. Očekával jsem, že budou některé pasáže více podloženy teoretickými poznatky, popř. simulacemi v prostředí MATLAB, aby bylo možné srovnat kvalitu výstupů programu vytvořeného studentem. Výsledná aplikace je postavena s využitím VCL komponenty od fimry MitovSoftware. Aplikace obsahuje různé druhy efektů a možnosti zobrazení. Po formální stránce musím vytknout někdy nepřesné vyjadřování, hovorové výrazy a pod.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | B | 40/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 17/20 | |
Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
Využití literatury | B | 8/10 |
Cílem práce bylo prostudovat systém ASIO a s jeho využitím realizovat aplikaci pro zpracování zvukových signálů v reálném čase na osobním počítači. Samotnému systému ASIO se student ale věnoval velmi povrchně, nepochopil ani řadu jeho principů. Místo toho se neúčelně věnoval podrobnému popisu parametrů ovladače ASIO4ALL, který použil. Ten je ale pouze zapouzdřením (wrapperem) ovladače WDM, což musí být studentovi jasné i z jeho nadpisu kapitoly 3.2. Z textu není ani jasné, zda student vůbec pochopil problematiku zpracování signálů v reálném čase na počítačích se zdánlivým multitaskingem. Řada informací v textu je zavádějících či zmatených (např. kap. 3.1). Při realizaci aplikace student vyzkoušel přístup k ASIO zařízení přímo pomocí aplikačního rozhraní ASIO (použil hotový příklad konzolové aplikace z ASIO SDK), knihovnu PortAudio a komponentu AudioLab. Přímé použití aplikačního rozhraní ASIO je pro bakalářskou práci příliš náročné, student měl ale použít spíš knihovnu PortAudio. Při použití AudioLab se tvorba aplikace omezila na propojování hotových komponent v OpenWire. Student také realizoval několik algoritmů audio efektů a zobrazení spektra signálu, opět pomocí propojení hotových komponent AudioLab. Složitější algoritmus efektu Reverb, který jediný z popsaných efektů byl při použití této techniky vytváření aplikace výzvou, se mu realizovat nepodařilo. Velmi diskutabilní a v praxi málo použitelný je také zvolený algoritmus grafického ekvalizéru. Student se podle mého názoru měl zaměřit na kvalitní implementaci jediného jednoduchého efektu (např. prosté filtrace signálu zmiňované v zadání) a více se věnovat systému ASIO a využít knihovnu PortAudio. Na druhou stranu je nutno uznat, že student odvedl kus práce a vytvořil zajímavou aplikaci. Nicméně efektivita postupu je diskutabilní, protože stejných výsledků by dosáhnul v Simulinku či LabView. Formálnímu zpracování lze vytknout řadu nedostatků, např. názvy kapitol, anglické texty v obrázcích, neaktualizované odkazy (obr. xxx), formát rovnic (indexy kurzívou), překlepy, scházející písmena atd. Jako závažný nedostatek ale považuji naprostou absenci odkazů v teoretických částech textu, tj. na literaturu [1], [2], [8] a [9]. Autor sice píše na konci kapitoly že "více informací lze nalézt v ...", ale zapomíná uvést, že veškerý předcházející text, rovnice a obrázky jsou ze stejného zdroje převzaty.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | 16/20 | |
Odborná úroveň práce | D | 31/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 16/20 | |
Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 22055