KVAŠŇOVSKÁ, P. Zpracování obrazové informace pro optimální zaostření světelného mikroskopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Téma bakalářské práce je zaměřeno na relativně úzkou problematiku zpracování obrazové informace, která spočívá v nalezení optimálně zaostřeného snímku, či jeho části, ze série snímků zostřených do různých hladin ostrosti. Při klasifikaci pylových zrn pomocí světelné mikroskopie jsou jednotlivá zrna v různých výškových hladinách, což komplikuje jejich klasifikaci a mikroskop se musí přeostřovat. Cílem práce bylo nastudovat a popsat základní numerické metody zpracování obrazové informace, vybrat vhodné parametry pro určení míry ostrosti obrazu a navržené metody otestovat na reálných datech pořízených světelným mikroskopem. Studentka se tématu zcela samostatně a intenzivně věnovala. Její bakalářská práce je dle mého názoru na velmi dobré úrovni a vhodně členěná do základních tří kapitol. Ke grafické a stylistické stránce nemám žádné připomínky. Chtěl bych vyzdvihnout její nadšení pro danou věc a její programátorské dovednosti, neboť celá aplikace byla psána v programovacím jazyce C++. Cíle práce byly splněnu v celém rozsahu. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Studentka zpracovala téma optimálního zaostření světelného mikroskopu pro snímky pylových zrn. Vlivem snímání pomocí konfokálního mikroskopu je vždy jen část snímku správně zaostřená. Práce si proto jako hlavní úkol dala vytvořit jediný správně zaostřený snímek. První část práce obsahuje teorii potřebnou pro použité algoritmy - řešení soustav lineárních rovnic, numerické metody pro hledání kořenu nelineární rovnice. Velmi pěkně je zpracovaná část pro metodu nejmenších čtverců. Poslední část se věnuje analýze obrazu a duálním úlohám Delaunayovy triangulaci a Voroného diagramům. Implementační část je zpracována také velmi hezky. Studentka kombinuje nejdříve vyhledání hran dopřednou diferencí, poté spočítá koeficienty ostrosti a ty proloží polynomem. Pro něj poté metodou biskekce určí maximum. Výsledek je zaostřený obraz. Celý popis algoritmu je srozumitelný a přehledný, doplněný grafy i vysvětlením. Práce ukazuje kombinaci různých matematických algoritmů na praktický problém, je napsaná bez matematických i gramatických chyb. Pouze odkazy na rovnice by měly být v kulatých závorkách a body v části 1.3.1 je lépe indexovat než dát výčet p,q,r,... Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 149770