BALÁZSY, F. Webový řídicí systém pro textilní stroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Pan Balászy se věnoval návrhu a realizaci webového řídicího systému pro textilní stroj na úrovni sledování a řízení výroby. Tato problematika je velmi komplexní, a proto si autor vybral pouze část funkcí aplikovatelných v systému řízení výroby, které implementoval, aby získal funkční prototyp pro zadavatelskou firmu. K implementaci využil i standardní průmyslové komponenty a pro softwarové vybavení zvolil moderní prostředky pro tvorbu webových aplikací. Dokázal se zorientovat v až nepřehledném prostředí webových frameworků a implementovat funkční softwarový stack, který svou architekturou připomíná profesionální aplikace. Na svém zadání pracoval pan Balászy cílevědomě a samostatně, přičemž občas využil konzultace. Kromě přínosů pro zadavatelskou firmu slouží práce jako další ukázka implementace moderních webových technologií do konzervativního průmyslového prostředí. Práci hodnotím jako zdařilou a navrhuji A (92b).
Bakalářská práce pana Balázsyho popisuje návrh a implementaci řídicího systému pro textilní stroj založeného na webových technologiích. Systém má komunikovat s PLC ve stroji a zajišťovat funkce HMI a vybrané funkce MES. Student nejprve provedl rozbor problematiky a vydefinoval požadavky na webový řídicí systém. Popsal topologii systému a vybral jednotlivé HW komponenty. Zde mi trochu chybí zdůvodnění výběru jednotlivých komponent, resp. porovnání jejich vlastností s jinými řešeními (zejména pak využití průmyslového minipočítače čínského výrobce, kde byla zřejmě hlavní předností cena). Nicméně vzhledem k tomu, že se jednalo pro práci pro zákazníka, je pravděpodobné, že byly tyto komponenty vybrány právě dle jeho požadavků. Následně provedl rešerši dostupných nástrojů a frameworků pro realizaci daného systému. Tato část práce je popsána poměrně podrobně a jsou zde vyzdvihnuty hlavní výhody a nevýhody jednotlivých nástrojů. Z popisu je zřejmé, že orientace studenta v dané problematice je na poměrně vysoké úrovni. Jediným nedostatkem je zde využití literatury, resp. odkazů na literaturu, což by v případě takové rešerše mělo být lépe ocitováno. Další část práce se zabývá samotným návrhem a implementací systému. Koncepci systému i vybrané technologie, včetně využití komunikace OPC UA, hodnotím kladně. Trochu zde postrádám jen bližší popis PLC, které je v zařízení a se kterým se komunikuje a rovněž seznam parametrů, které se předávají mezi PLC a vyvíjeným systémem. Bylo by tak vhodné uvést např. tabulku proměnných, aby bylo zřejmé, o jaké parametry a jaké množství se řádově jedná. V závěru práce student popisuje přípravu PC stanice pro zprovoznění systému a následně také demonstruje funkčnost. Vše rovněž vhodně komentuje. Celkový rozsah práce od úvodu po závěr je 36 stran a po odborné i formální stránce je práce na poměrně dobré úrovni. Drobnou připomínku mám jen k častému využívání anglických termínů i v případech, kdy je znám český, resp. slovenský, ekvivalent. Práce obsahuje minimum překlepů a je psána srozumitelnou formou. Pouze na str. 32 chybí dokončení věty. Většinu práce lze považovat za vlastní dílo studenta. Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 86b / B.
eVSKP id 119272