VYROUBAL, O. Tvorba magnetických nanostruktur pomocí EBID a optimalizace jejich chemického složení a morfologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Ondřej Vyroubal navázal na experimenty tam, kde skončil po odevzdání bakalářské práce. Pracoval na v podstatě nejvytíženějším dostupném přístroji, ale díky svědomitému přístupu (s využitím pro studenty neobvyklých nočních a víkendových časů) se mu podařilo dosáhnout zadaných cílů, jež mají velký publikační potenciál. Kriticky posuzoval dosažené experimentální výsledky a na jejich základě si samostatně plánoval další experimenty. Velmi dobře pracoval s literaturou, předložený text je zároveň pěknou rešeršní studií růstu nanostruktur za pomoci asistujícího svazku a systematicky ukazuje výsledky studentovy práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola je věnována různým aplikacím metody EBID a historii jejího vzniku. Druhá část obsahuje jednak rešerši metody EBID v přiměřeném rozsahu, stručný popis elektronového mikroskopu, který byl využit pro přípravu magnetických struktur a také shrnutí poznatků o zvoleném prekurzoru doplněné o vlastní zkušenosti při práci s touto sloučeninou. Rozsáhlá třetí kapitola popisuje jednotlivé expoziční parametry a jejich vliv na výslednou depozici různých magnetických struktur jak z hlediska morfologie, tak z hlediska jejich chemického složení. Z práce je zřejmé, že autor věnoval experimentům značné úsilí. Čtvrtá kapitola analyzuje výsledky měření metodou MFM k charakterizaci magnetických vlastností připravených depozitů. V práci je několik nepřesných či zavádějících formulací, například: „Menší interakční objemy vedou k větší emisi sekundárních elektronů. Ve třetí kapitole autor popisuje jednotlivé expoziční parametry a jejich vliv na výslednou depozici. Zde se autor bohužel dopouští několika dalších nepřesností. Například pojem pixel se používá pro plošné elementy obrázku. V případě tzv. generátoru vzorů (Pattern generator) pomocí něhož se exponují jednotlivé objekty, je vhodnější mluvit o minimálním kroku, který je v ovládacím programu mikroskopu označen jako DAC rozlišení (DAC resolution). Tento minimální krok je přibližně dán podílem velikosti zápisového pole ku 2^16 (hodnota 2^16 platí pouze pro uvedený mikroskop, u jiných se může lišit). Velikost nejmenšího kroku tedy není dána velikostí stopy svazku, jak autor píše na straně 22. Dále autor popisuje rastrovací strategie. V případě tzv. zpětného chodu, svazek exponuje zadanou rychlostí z leva doprava a pak se velmi rychle pohybuje zpět na začátek dalšího řádku. Svazek při zpětném chodu není automaticky zacloněn, ale je tomu tak pouze v případě, kdy je tak nastaven elektrostatický stmívač svazku (beam blanker). Pojem “spacing” není rozteč bodů rastru, jak autor píše na straně 22, ale přesněji rozteč bodů při expozici, což je zřejmé z obrázku 3.2, který je sice správně nakreslen, ale bohužel nepřesně popsán. Pokud autor uvádí velikost stopy, měl by kromě urychlovacího napětí a elektronového proudu uvádět i pracovní vzdálenost mikroskopu. Na straně 30 autor píše, že „ rozměrově dokonalejší jsou struktury připravené vyššími energiemi svazku“, nicméně porovnává depozity s různou výškou. Vzhledem k rychlosti depozice, čistoty připravených materiálů a velikosti vytvářených struktur bych doporučila, aby se autor ve své budoucí vědecké práci věnoval optimalizaci procesu s urychlovacím napětím elektronů 2- 5 kV. Práce je velmi pěkně a přehledně zpracována a obsahuje minimum překlepů. Práce splňuje všechny zadané cíle a obsahuje mnoho cenných výsledků, takže i přes výše uvedené výtky práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 92021