Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Krouská, Jitka

Diplomová práce Bc. Karolíny Drápalové tematicky navazuje na její bakalářskou práci a shrnuje další výsledky získané při studiu tepelných projevů mikroorganismů v půdě pomocí především mikrokalorimetire. Z důvodu nejjednodušší dostupnosti reálné půdy byl pro odběr všech vzorků zvolen pozemek blízko pracoviště autorky. Ta se tentokrát zaměřila na vliv podmínek skladování vzorků, různých živin nebo teploty, při které byly experimenty prováděny. Kromě mikrokalorimetrie využila také izotermické titrační kalorimetrie a respirometrie, aby bylo možné získat širší pohled na chování vzorků. Tato data jsou také doplněna informacemi o složení půdy. Diplomantka přistupovala k řešení všech úkolů velmi zodpovědně a svědomitě. Samostatně zajistila provedení analýzy vzorků, které probíhaly na Mendelově univerzitě. Při plánování harmonogramu experimentů provedla důkladnou rešerši, kde se inspirovala k navržení a provedení vlastních měření. Získané poznatky, které zpracovala do diplomové práce, poskytují další ucelený soubor velmi cenných informací pro navazující studie této problematiky na pracovišti autorky. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Diplomová práce Bc. Karolíny Drápalové se věnuje velmi aktuální a odborně atraktivní problematice studia mikrobiální aktivity a projevů mikrobiálního života v půdním prostředí. Studentka se v práci zaměřuje především na aplikaci kalorimetrických technik (mikrokalorimetrie a izotermické titrační kalorimetrie) a výsledky těchto metod následně porovnává s respirometrickým stanovením půdní respirace. Zvolená tematika je plně v souladu s výzkumným zaměřením Biokoloidního týmu na Fakultě chemické VUT v Brně a přináší přínosný metodický pohled na charakterizaci půdní mikrobiální aktivity. Struktura práce odpovídá standardním požadavkům na diplomovou práci. Celkový rozsah činí 68 stran hlavního textu a 3 strany příloh. Práce je přehledně členěna do jednotlivých kapitol – teoretická část (9 stran), rešerše aktuální literatury (7 stran), vymezení cíle práce (1 strana), experimentální část (13 stran), výsledky a diskuse (20 stran) a závěr (3 strany). Jako pozitivní hodnotím důraz kladený na kapitolu s výsledky a diskusí, která tvoří nejrozsáhlejší část práce. Teoretické pasáže diplomové práce zaměřené na problematiku kalorimetrických metod jsou zpracovány na velmi dobré úrovni. Zejména oceňuji hloubku rešeršní části a teoretický přehled v oblasti mikrokalorimetrie, izotermické titrační kalorimetrie a respirometrie. Jistým nedostatkem je však absence obecného úvodu do problematiky půdy jako hlavního zkoumaného materiálu – především chybí širší kontext týkající se půdní organické hmoty. Studentka ve své práci čerpala ze 57 literárních zdrojů (odborná literatura – 46x, internetové zdroje – 11x). Citace jsou až na drobné výjimky (u online zdrojů doporučuji kvůli přehlednosti zvažovat zkrácení citací vynecháním URL adres) zpracovány správně dle normy ČSN ISO 690. Zpracované množství a kvalita zdrojů literatury svědčí o dobré orientaci autorky v dané odborné oblasti. Po formální stránce je práce vypracována velmi dobře. Typografická úroveň je vysoká, gramatických chyb či překlepů se vyskytuje minimum (např. i když je text kurzívou, tak závorky musí být rovným řezem písma; nižší kvalita některých obrázků např. Obr. 7 a 9). Celkově je však text psán srozumitelným, čtivým a odborně přiměřeným jazykem, což svědčí o pečlivém přístupu studentky. V experimentální části práce autorka přehledně prezentuje postup a výsledky optimalizačních experimentů. U charakterizace použité půdy (TGA, mikrobiální C, N-NH a N-NO) by bylo vhodné doplnit srovnání s hodnotami typickými pro běžné půdy vyskytujícíc se v ČR (otázka 2). Celkový rozsah provedených experimentů odpovídá požadavkům na diplomovou práci. Získaná data jsou adekvátně zpracována a interpretována. K experimentální části mám několik věcných připomínek vztahujících se ke konkrétním údajům z mikrokalorimetrie (otázky 3 a 4). Závěrem lze konstatovat, že diplomová práce Bc. Karolíny Drápalové představuje metodicky velmi kvalitně zpracované dílo, které přináší přínos nejen v rámci studentské práce, ale i z hlediska odborného zaměření výzkumné skupiny. Práce naplnila cíle stanovené v zadání, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ji hodnotit známkou „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	B
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) Ve své práci studentka využívá k měření půdní respirace systém OxiTop IDS B6. V teoretické části (str. 16–17) uvádí, že metoda je založena na měření biologické spotřeby kyslíku prostřednictvím sledování změn tlaku v uzavřeném systému. Mohla by studentka detailněji vysvětlit fyzikálně-chemický princip tohoto měření – konkrétně jak změna parciálního tlaku souvisí s mírou respirace půdních organismů?
2) Na str. 39–41 je uvedena základní charakteristika použitého půdního vzorku na základě obsahu organické hmoty, mikrobiálního uhlíku (C-mic) a obsahu dusíku (N-NH i N-NO). Postrádám však srovnání s referenčními hodnotami běžných půd. Mohla by studentka toto srovnání poskytnout?
3) V mikrokalorimetrických experimentech (Obr. 26–28) je patrný rozdíl v normalizovaném tepelném toku během prvních dvou hodin měření u vzorků skladovaných po dobu tři měsíců při teplotě 4 °C (Obr. 29). Jak si studentka tento rozdíl vysvětluje?
4) Studentka na str. 42 popisuje ustálení výstupů z mikrokalorimetrie, ke kterému dochází po přibližně 20 až 30 hodinách měření (Obr. 25–36) jako ustoupení mikrobiální aktivity. Jak z pohledu měřeného systému studentka tento stav chápe? Je tento stav vratný?