PAULECH, M. Systém pro vzdálené odečty spotřeby plynu, elektřiny a vody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student se ve své diplomové práci věnoval možnostem vzdáleného odečtu plynu, elektřiny a vody. Vybral vhodnou komunikační technologii, dále navrhnul a realizoval koncové zařízení pro samotný odečet. Toto zařízení také pracuje jako brána při připojení např. k Raspberry Pi. V rámci software byl implementován LoraWAN stack a otestován přenos dat. Ke koncovému zařízení je možné připojit moduly pro odečet konkrétního měřiče. Po konzultaci s vedoucím bylo zvoleno IR rozhraní pro odečet elektroměrů s využitím protokolu IEC 62056-21. Samotný odečet byl realizován prostřednictvím emulátoru. Bohužel se v práci z časových důvodů nerealizovalo dlouhodobější testování, měření spotřeby zařízení a možné doby provozu na baterii. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni.
Oponovaná diplomová práce se zabývá návrhem a realizací systému pro vzdálené odečty plynu, elektřiny a vody. Odborné řešení práce je na dobré úrovni, student prokázal své schopnosti návrhu hardwaru i softwaru daného systému. Bohužel jsem neměl možnost vidět výsledné zařízení, ani si ho vyzkoušet v provozu, abych si tak mohl ověřit, že je plně funkční. V textu práce nejsou uvedeny celkové fotografie propojeného hardwaru ani obrázky z jeho testování. Z větší poloviny totiž práce obsahuje popisy principů a technologií, z nichž mnohé sice tematicky souvisejí s danou problematikou, ale k praktickému řešení práce nebyly tyto teoretické rozbory vůbec potřebné (např. 1. kapitola zdlouhavě popisující, co je to elektroměr, plynoměr, vodoměr a kalorimetr). Naopak, praktické řešení, popsané ve 3. kapitole, není popsáno zcela přehledně a fotografie v přílohách zobrazují jen samostatně DPS modulu a DPS senzoru. Mám rovněž důvodné pochybnosti, jestli je navržený systém opravdu schopen odečítat stavy z více měřičů spotřeby, jak je požadováno v zadání. Na obr. 3.1, který zobrazuje celkové schéma zapojení navrženého systému, je totiž zakreslený jen jeden senzor a jeden měřič. Také v textu se student zmiňuje pouze o jednom senzoru, umístěném na elektroměru. Z hlediska formálního zpracování, je práce na dobré úrovni. Vytknul bych jen psaní jednotek, kde autor míchá stojaté písmo s kurzívou a používání desetinných teček, namísto desetinných čárek. Rovněž v seznamu zkratek jsou názvy některých jednotek psány chybně s velkými počátečními písmeny a očekával bych, že kromě anglického významu zkratky zde bude vždy uveden také její význam ve slovenštině.
eVSKP id 151103