KREJČOVÁ, L. Převod barevných obrázků na černobílé [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.
Celkově považuji předloženou bakalářskou práci za nadprůměrnou. Studentka implementovala celkem čtyři metody pro převod barevného obrazu na černobílý do existujícího systému TMS (Tone Mapping Studio). Implementované metody také vyhodnotila formou uživatelského experimentu. Za cenné považuji popsané praktické zkušenosti autorky s reálnou implementací metod a vyhodnocení výsledků formou uživatelského experimentu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Zadání práce považuji za středně náročné až náročnější. Jedná se zejména o implementační práci, pro kterou je ale potřeba pochopit poměrně komplexní problematiku (zpracování obrazu a lidské vizuální vnímání). Implementované metody jsou popsány formou vědeckých článků, jejichž pochopení a implementace není snadná. | ||
| Práce s literaturou | Studentka pracovala s literaturou dodanou vedoucím práce a sama si dohledávala další zdroje, zejména vědecké články. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Studentka byla během řešení aktivní, dohodnuté termíny a hlášení o postupu prací dodržovala. Na konzultace docházela připravena. | ||
| Aktivita při dokončování | Textová část práce byla dokončena na poslední chvíli. Práce ale byla v průběhu řešení pravidelně konzultována s vedoucím práce. | ||
| Publikační činnost, ocenění | Práce byla prezentována na studentské konferenci EXCEL@FIT. Implementované metody byly veřejně publikovány v rámci projektu TMS: https://github.com/cadik/TMS |
Práce se zabývá implementací čtyř metod pro konverzi barevných obrázků na šedotónové. Textová část nejdříve analyzuje problematiku konverze obecně a následně se zabývá jednotlivými metodami. V textu jsou popsány jak východiska z původních vědeckých článků na kterých jsou metody založeny, tak závěry autorky textu v případě nejasností v implementaci. Následně jsou metody implementovány do aplikace Tone Mapping Studio (TMS) ve formě zásuvných modulů. Implementace některých z metod je první veřejně dostupnou realizací metod a je k dispozici ve formě otevřených zdrojových kódů. Následuje zevrubné objektivní a subjektivní hodnocení, jejichž výsledkem je srovnání zvolených metod. Hlavním nedostatkem práce je kvalita textové zprávy, která obsahuje typografické, gramatické, ale i citační problémy. Z důvodu náročnosti implementace metod včetně nejasností v původních článcích a zevrubného vyhodnocení navrhuji přes nedostatky hodnotit práci stupněm Velmi Dobře (B).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Zadání považuji za lehce obtížnější. Hlavním důvodem v tomto ohledu je složitost samotných metod, nutnost pochopení vědeckých článků a nejasností v nich obsažených. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Zadání práce je splněno ve všech bodech. Namísto tří metod byly implementovány metody čtyři. | ||
| Rozsah technické zprávy | Rozsah práce je v požadovaném rozsahu. Technická zpráva obsahuje vše nutné pro pochopení cílů práce. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 70 | Prezentační úroveň technické zprávy je na dobré úrovni. Text je vhodně rozdělen do kapitol, které v návaznosti provázejí čtenáře obecnou problematikou a jednotlivými metodami. Z pohledu struktury bych vytkl pouze popis HDR až v sekci testování (Sek. 4.2), kde by bylo vhodnější začlenit popis již v rámci teorie. Text samotný je místy hůře srozumitelný. Například: nejasná definice přirozenosti (Sek. 2.2.1), použití zkratky TMS v názvu sekce 3.1 bez předchozí definice, nebo chybný popis kontrastního obrazu C jako "1D" (Sek. 3.3.4). Srozumitelnost obrázků snižuje často nedostatečný rozsah popisků - např. Obr. 2.1, 2.6 nebo 3.2. | |
| Formální úprava technické zprávy | 70 | Z typografického hlediska je zpráva bez větších nedostatků. Některé obrázky by bylo vhodnější uvést ve vektorové podobě - např. u Obr. 3.9 je rozmazání obzvláště znatelné. V případě Obr. 4.1 - 4.4 by bylo vhodnější použít logaritmické měřítko pro osu y z důvodu zvýšení čitelnosti grafů. Odkazy na pod-obrázky 3.4 (str. 11) všechny odkazují na "3.4". Na straně 20 je odkaz 3.4.1, u kterého není jasné na co ukazuje. Dále práce obsahuje menší, ale přesto znatelné množství překlepů, např. chybějící čárka mezi "R" a "G" (str. 12) nebo mezera za "implementovaných metod ." (str. 10). Z jazykového pohledu jsou v práci obsaženy také subjektivismy typu "znatelně horší", "výsledek nebude dobrý" a nespisovné výrazy "víc místa", "Nejvíc". Zbytečné je také použití převzatých slov, např. "pluginů", nebo "realtime", když dříve v textu je použito "v reálném čase". K uvážení je také nepřeložený popisek algoritmů 1 (str. 17) a 2 (str. 24). | |
| Práce s literaturou | 60 | Práce je založena na podstatném množství původních zdrojů, jejichž kvalita je relativně vysoká. Největší problém z pohledu citací považuji velmi častý výskyt tvrzení, které nejsou podloženy citací zdroje, ani obsahem práce samotné. Například: "přílišné zaměření na jeden aspekt může negativně ovlivnit ostatní" (str. 5), "jedním z nejpoužívanějších modelů" (str. 7), nebo "gradientní sestup je diskutabilní pro jeho tendenci zůstávat v lokálních minimech". Některé techniky a postupy také nejsou citovány, např. konverze RGB na šedotónový (str. 7), SSIM, L1 / Manhattan norm. Z pohledu bibliografických údajů jsou citace v pořádku. | |
| Realizační výstup | 90 | Hlavním realizačním výstupem práce je implementace čtyř metod pro konverzi na šedotónové obrazy: Ambalathankandy21, Yu21, Zhang08, a Hafner16. Implementace byla provedena na základě původních vědeckých článků. Vzhledem k neúplnému popisu některých metod, bylo nutné části odvodit, do-implementovat, nebo konzultovat s autory. Všechny metody byly začleněny do otevřené aplikace Tone Mapping Studio ve formě zásuvných modulů. Součástí práce bylo také relativně zevrubné testování. V rámci objektivního testování, byly metody srovnány z pohledu paměťové a výpočetní náročnosti. Subjektivní testování proběhlo formou dotazníků ve dvou uživatelských studiích, ve kterých byla testována preference uživatelů ve scénářích bez a s referencí. Studie považuji za podstatné, i přes problém s převodem obrázků zmíněný v sekci 4.4.2. Následně jsou výsledky vyhodnoceny a závěrem jsou jednotlivé metody srovnány z pohledu objektivních i subjektivních argumentů. V míře, kterou dokáži posoudit, jsou všechny materiály využity v souladu s licenčními podmínkami a autorským právem. | |
| Využitelnost výsledků | Obsahem práce je implementace čtyř metod z výzkumných článků do otevřené aplikace Tone Mapping Studio (TMS). Využitelnost těchto výsledků je dvojí: 1) Metody lze přímo vyzkoušet v rámci TMS, 2) U některých metod jde o první funkční implementaci, která je navíc dostupná včetně zdrojových kódů. |
eVSKP id 164652