KUKUĽOVÁ, H. Ruiny diskotéky a architektura noci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Helena pracovala celý semestr pravidelně a svědomitě a doporučuji proto práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | K tématu „Ruiny diskotéky“, tedy k návrhu prostorů pro společenský experiment, jak proměnu dobových tančíren chápali radikální architekti 60. let, Helena přistoupila skrze koncepci „urban glitch“. Vyšla z předpokladu, že estetika chátrající stavby a její jinakost v kontrastu k okolnímu kontextu jsou kvalitou, která stojí za pozornost. Střet s jinakostí nám vždy říká něco o nás samotných a ukazuje možnosti alternativ. Helena proto z estetiky chátrající stavby vytváří estetický kód, který rozvíjí s cílem dostat „neviditelnou“ ruinu do středu pozornosti. Ruina v sobě vždy nese nepřeberné množství možností čím vším se může stát a rozvíjí naší volnost imaginace. Tuto otevřenost se Helena snaží v projektu zachovat, a proto balancuje na hraně systémového a antisystémového přístupu. Umístění úřadu a volných prostor pro užití místními obyvateli vnímám jako symbolickou přítomnost řádu a otevřenosti experimentu na jednom místě. |
Hodnocení bakalářské práce: Práce se zabývá teoreticky náročným tématem, které autorka zpracovává s výrazným zaujetím a osobním vkladem. V teoretické části věnuje značnou pozornost pojmům urban glitch a purified identities, přičemž nabízí čtenářsky stimulující text. Lze konstatovat, že jde o příspěvek, který stojí za přečtení a v případě autorky i za další rozpracování. Kritické připomínky k teoretické části: Přestože je teoretická část ambiciózní, některé její pasáže působí zjednodušeně či ideologicky zabarveně. To se projevuje zejména v jednoznačném připisování vlastností vybraným pojmům bez odpovídající argumentace či kritické reflexe. Například formulace typu: Urban glitch je miestom, ktoré to (performovanou starostlivosť) umožňuje, pretože poskytuje priestor, ktorý od nás nič neočakáva. nebo (…) urban glitch má potenciál stať sa miestom starostlivosti, ktorá nie je vlastnícka, ale performovaná. působí spíše jako apriorní tvrzení než výsledek analytického uvažování. Podobně reduktivní je tvrzení, že: Kluby nám umožňujú fungovať mimo daných spoločenských a priestorových noriem. Takové tvrzení ignoruje fakt, že většina klubů operuje v jejich rámci, byť s určitými estetickými či subkulturními specifiky. Estetika těchto prostor, často pracující s „alternativně–ilegální“ formou, je ve své podstatě pouze estetikou – a ta se v daných typologiích již dávno stala součástí mainstreamu. Hodnocení návrhové části: Samotný projekt, který je sice zajímavý a tematizuje aktuální otázky v globálním kontextu (je patrná inspirace tvorbou Arne Brandlhubera nebo belgického ateliéru Vylder Vinck Taillieu), nicméně považuji jej za nekonzistentní. Na jedné straně projekt aspiruje na ponechání stavby jako „živé ruiny“, na druhé straně ji však velmi radikálně – jak stavebně, tak finančně – transformuje, čímž de facto vytváří pseudoruinální strukturu. Stejně problematicky působí i volba funkcí. Spojení městského úřadu, polouzavřené garáže a „nedefinovaných“ prostorů pro veřejnost s pojmem urban glitch působí až groteskně. Autorka si této disproporce zřejmě vědoma je, reflektuje ji v textové části, ale její argumentace nepůsobí zcela přesvědčivě. Velmi vysoká finanční náročnost projektu je spojena především s rozsáhlou plochou nových skleněných stěn, novými schodišti a výtahy a hlavně radikální změnou konstrukčního systému (nutnost duplikace svislé konstrukce, nutná demontáž části stropních desek a jejich náhrada novými fragmenty železobetonových stropů – jinak pravděpodobně nebude technologicky možné realizovat přerušení tepelných mostů v podélném směru stropních desek). Tato finančně-stavební náročnost je v rozporu s ideovým rámcem projektu, který svou prezentací téměř předstírá absenci zásahů. Závěr: Navzdory uvedeným výhradám je třeba ocenit autorský přístup: práce je kritická, odvážná, intelektuálně angažovaná. Autorka prokázala schopnost samostatně uvažovat, hledat vlastní řešení a reflektovat jejich důsledky. Projekt by si zasloužil další rozpracování, zejména v oblasti koncepční koherence a technické proveditelnosti. Na úrovni prezentace a grafického zpracování jsou patrné silné nedostatky, které však nejsou překážkou k obhajobě. Během osobního setkání autorka přesvědčivě artikulovala své postoje a dokázala obhájit základní koncepci návrhu, což svědčí o hlubším porozumění tématu. Doporučuji k obhajobě. Hodnotím známkou B / 80 bodů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | E | Projekt de facto postrádá urbanistické řešení, případně toto řešení není z předloženého návrhu zřejmé. | |
| Provozní řešení | C | Provozní řešení je v mnoha ohledech kvalitní a podnětné, avšak autorka se v některých částech návrhu nevyhnula problematickým rozhodnutím. Zejména není srozumitelná volba umístění veřejných toalet do úrovně 2. podzemního podlaží – není zřejmé, komu jsou určeny a odkud jsou přístupné. Rovněž vstup do městského úřadu v úrovni 1. podzemního podlaží postrádá jakýkoliv prvek kontroly či kontaktu s vrátnicí, což může být z provozního a bezpečnostního hlediska problematické. Toalety určené pro městský úřad navíc nemají předsíně, což neodpovídá hygienickým standardům. Problematické je také řešení sociálního zázemí v místnosti č. 101 v úrovni 1. PP, které pravděpodobně nevyhovuje hygienickým a provozním požadavkům. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Statické řešení v projektu není dostatečně zřetelné; vysvětlení studentky však umožnilo pochopit jeho koncept. Z tohoto důvodu konstatuji, že přestože řešení vyžaduje drobné úpravy, hlavní koncepce je přesvědčivá a konstrukčně obhajitelná. | |
| Architektonické řešení | A | Navzdory četným kritickým poznámkám vnímám navržený způsob přestavby z architektonického hlediska velmi pozitivně. | |
| Formální úroveň | D | Z hlediska formální úrovně by prezentace projektu mohla být preciznější a detailněji. |
eVSKP id 167648