KOPIC, J. Audio zesilovač pracující ve třídě AB s výstupním výkonem 400W [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Tato bakalářská práce je zaměřena na návrh, konstrukci a experimentální ověření funkčnosti výkonového audio zesilovače pracujícího ve třídě AB. Student si toto téma vymyslel sám a v celém průběhu řešení projektu na něm pracoval zcela samostatně, usilovně a s velkým zápalem. To se projevilo na formální i věcné úrovni bakalářské práce, které jsou nadstadardní. Z odevzdané tištěné zprávy je zřejmé, že zadání práce se podařilo bezezbytku splnit, přičemž výsledný zesilovač obsahuje i bloky, které nebyly požadovány zadáním. Jedná se například o ochrany reproduktorů, softstart, indikátor vybuzení a řízení ventilátorů. Dosažené (změřené) parametry zesilovače jsou vynikající. I konstrukčně je výrobek velmi dobře řešen, což svědčí o manuální vyspělosti studenta. S ohledem na zmiňované záležitosti hodnotím studenta nejvyšším možným bodovým ziskem, a to 100 body.
Student poměrně detailním způsobem rozebral a precizně navrhl všechny obvodové části výkonového zesilovače založeného na známé topologii Leach. Finální produkt obsahuje mnoho dalších ochranných a funkčních systémů (zdroj, mikroprocesorem řízená indikace úrovní, atd.) a je kompletně finalizován v podobě stolního zařízení. Objemem prací je téma i jeho následné zpracování možné spíše považovat za diplomku. Vzhledem ke snadné simulovatelnosti diskrétních obvodů by stálo za to vyzkoušet, jaké vlivy může mít výrobní a teplotní rozptyl parametrů na vlastnosti zesilovače. Textová část práce je velmi dobře a srozumitelně napsána, což je vzhledem k ostatním pracím, které jsem měl tu čest letos číst, značný nadstandard. Výklad je provázen velmi kvalitními vlastními ilustracemi a jasně definovanými výpočty, kde je ihned patrné odkud se parametry dosazené do rovnic vzaly. Z mého pohledu by bylo pouze vhodnější více citovat zdroje literatury v textu (celý teoretický úvod jich obsahuje minimum). Je zde jen několik nejasností (místy rozlišení efektivní a maximální/špičkové hodnoty veličin, jednotka DC offsetu na str. 33). Je uvedeno tabulární porovnání (s celkem dobrou shodou) výsledků simulací a měření. U závislostí by však mnoho čtenářů ocenilo porovnání simulovaných a měřených křivek ve společném grafu. Takto pěknou detailní, precizní a promyšlenou práci o návrhu jsem dlouho neviděl.
eVSKP id 118413