SMRČEK, J. Štěrbinová anténa pro systémy s více anténami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Cílem bakalářské práce bylo ověřit počítačovou simulací princip činnosti štěrbinové antény pro komunikační systémy s více anténami, jejíž popis je k dispozici v literatuře. Následně měl být publikovaný návrh antény adaptován na substrát ARLON 25N a měl být optimalizován vzhledem k rezonancím antény. Finální návrh antény měl být realizován. Z bakalářské práce je zřejmé, že tento cíl byl splněn. Na práci oceňuji její stručnost. Student zbytečně neopakuje známá fakta a soustředí se na popis své vlastní práce. V práci jsem nenašel žádné významné formální nedostatky. Student pracoval na vývoji antény soustavně celý semestr a všechny důležité kroky vývoje diskutoval. Slabší stánkou je využití literatury; kromě článku s popisem realizované antény nebylo využito v podstatě nic dalšího. Celkově hodnotím předloženou bakalářskou práci jako velmi dobrou.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 45/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) B 17/20
Formální zpracování práce B 17/20
Využití literatury D 6/10
Navrhovaná známka
B
Body
85

Posudek oponenta

Olivová, Jana

Student se letmo seznámil s principem štěrbinových antén. Chybí jakékoliv rozdělení typů štěrbinových antén, jejich výhody a nevýhody. Chybí i model jednoduché štěrbinové antény požadovaný v prvním bodě zadání. V druhém bodě zadání student přistupuje k ověřování výsledků z doporučeného článku. Kvůli známým nelineárním parametrům dielektrického materiálu FR4 nahrazuje ve svém modelu toto dielektrikum materiálem Arlon 25N, aniž by odpovídajícím způsobem upravil rozměry antény, chybí i informace o výšce či permitivitě nového substrátu. Podle úvodu si student zadal za úkol namodelovat anténu a porovnat s výsledky, ke kterým došel autor v literatuře [1] což není při změně dielektrického materiálu možné. Práce je plná nejasných formulací: příklad 1.: simulace je nastavena v rozsahu kmitočtů 1,5 - 3,5 GHz, s odůvodněním, že anténa je určena pro bezdrátovou komunikaci WLAN. Pozn. oponenta, standart WLAN vychází ze specifikace IEEE 802.11, který standartně používá 2 frekvence, 2,4 GHz a 5 GHz. příklad 2.: v kapitole 3.4 student uvádí pro srovnání směrovou charakteristiku pro anténu typu 2 z literatury [1]. V této literatuře jsou uvedeny pouze směrové charakteristiky pro antény typu 1, které již použil v kapitole 2.4. Dílčí výsledky u jednotlivých typů antén nejsou dostatečně zhodnoceny. Formulace typu "anténa v obou případech rezonuje přibližně na frekvenci 2,5 GHz" se mi nezdá do bakalářské práce dostatečná ani vhodná, zvlášť, když studentova anténa rezonuje na 2,6 GHz a původní anténa na 2,45 GHz. Výsledky výsledné třetí antény také nejsou nijak zhodnoceny, není zde uvedena ani přesná hodnota rezonančního kmitočtu antény, způsob modelování čtyřportové antény nebo způsob měření, ani náznak optimalizace případných odchylek, jak bylo požadováno v zadání. Faktické chyby rozměru "Ws" u antény typu 1 v Tab. 2.1 a v Tab. 4.1. Podle původního článku i podle Obr. 4.1 je vidět, že tento rozměr není u obou antén stejný. K formálnímu zpracování: - kopírované obrázky z literatury, ikdyž řádně citované obsahují anglické popisky v česky psané práci; - formálně nesprávný zápis citace v kapitole 2.2 na konci a v kapitole 3.2 na tomtéž místě; - třikrát téměř identický text u kapitol 2,3,4; - nevhodné použití množného čísla "my jsme zpracovali, my se budeme zabývat", jedná se přeci o samostatnou bakalářskou práci; - vlastní rozsah práce 18 stran.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Interpretace výsledků a jejich diskuse F 7/20
Formální zpracování práce E 5/10
Odborná úroveň práce F 20/50
Splnění požadavků zadání F 5/20
Navrhovaná známka
F
Body
37

eVSKP id 31020