NOVOTNÝ, V. Nové přístupy ve využití energie vodních vln [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se zabýval prací na téma vodních vln. Práce byla primárně zaměřena na energii vln moří a oceánů. Student udělal velmi zajímavou rešerši chování vln. Na základě ní vypracoval tři možné způsoby získávání energie z vln. Musím upozornit, že se jedná spíše o teoretické návrhy, přičemž u posledního typu (tyče) se snažil uplatnit i znalosti získané během studia. Také se zabýval patentovou řešerší. Po formální stránce je práce na obvyklé úrovni, i přes občasné pravopisné chyby. Po slohové stránce je text "těžký" a méně srozumitelný a čtenář se musí opakovaně vracet. Ve vytištěné práci je horší kvalita obrázků. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B.
Předložená práce se zabývá novými přístupy ve využití energie vodních vln. První část práce je zaměřena na úvod do problematiky vzniku vln a jejich počítačového modelování. Zbytek teoretické části je zaměřen aktuálně vyvíjené a realizované vlnové elektrárny, které jsou rozděleny do několika skupin podle principu jejich funkce, a pro každý směr je uvedeno několik hlavních zástupců, které jsou již na světě realizovány nebo jsou ve stádiu návrhu. V praktické části autor navrhl vlastní koncepty vlnových elektráren a vytvořil modely těchto konceptů v programu Autodesk Invertor. Práce obsahuje velké množství ilustračních obrázků, které pomáhají pochopit princip fungování jednotlivých typů elektráren, ovšem zásadním nedostatkem je jejich velni nízká kvalita. Jednotlivé typy elektráren jsou popsány někdy až příliš stručně. V praktické části jsou některé obrázky generované pomocí programu Autodesk Invertor tak nekvalitní, že téměř nelze poznat, co mají přestavovat (např. obr. 32, 34, 42). Zároveň je zvoleno nevhodné zobrazení detailů a odrazů, které dále obrázky více znepřehledňují. U obr. 42 by bylo vhodné použít detailní pohled a případně řez součástí místo autorova komentáře: “Bohužel malé mezery mezi cívkami nejdou díky dostatečné kvalitě obrázku vidět a připomíná to mříž.“ Autor se dále pustil do návrhů tří vlastních konceptů vlnových elektráren. První koncept trychtýřové turbíny je pouze prvoplánový a spíše ideový. Další dva modely již působí propracovanějším dojmem ovšem na Zařízení zachytávající přepadávající vlny použít turbínu ve formě „potočního raka“ nebude příliš efektivní. Zároveň autor nevysvětlil, proč na různé stupně používá různý počet lopatek na oběžném kole. Třetím konceptem je Tyčový absorbátor, který se jeví z těchto tří konceptů jako nejpropracovanější. Ovšem navrhovat tyče absorbátoru podle hustoty vody a bez kompenzačního členu tak, aby zůstali v určitém rozmezí vzdálenosti pod hladinou, je nereálné. Pro samotnou práci by bylo přínosnější, kdyby si autor zvolil jeden koncept a ten zkusil navrhnout podrobněji. V závěru práce je provedena patentová rešerše, u které ovšem není uvedeno, podle jakých kritérií bylo hodnoceno, zda je nalezené patentové řešení shodné s konceptem. Celkově kladně hodnotím rozsah provedené rešerše, která je zpracovaná kvalitně, i když některé pasáže mohly být popsány detailněji, obsahuje aktuální přehled vlnových elektráren a zejména to oceňuji, že se autor neomezil pouze na česky psané prameny, ale téměř celá rešeršní část vychází z anglicky psaných pramenů a vědeckých publikovaných článků. Autor tím prokázal, že je schopen efektivně vyhledávat relevantní a zároveň aktuální informace související s řešenou problematikou. Zároveň oceňuji, že student v závěru provedl patentovou rešerši, aby ověřil, zda jeho koncepty již nebyly někde zaregistrovány. Vzhledem k uvedeným přínosům a nedostatkům hodnotím práci stupněm C – 70 bodů. K práci mám následující otázky: Na základě čeho jste odhadoval jaký typ vln bude schopný daný koncept zpracovávat?
eVSKP id 85031