ŠÍBL, M. Využití metody konečných prvků pro modelování pohybu a napjatosti hlasivek při nastavování do fonačního postavení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.
Diplomant ve své práci vytvořil s využitím metody konečných prvků prostorový výpočtový model hrtanových chrupavek a měkké tkáně hlasivek, pro analýzu pohybu a napjatosti hlasivek při nastavování do fonačního postavení. Diplomant splnil všechny požadavky zadání a prokázal velmi dobrou schopnost komplexního přístupu k řešení zadaného problému, zvláště s ohledem na to že model vytvářel zcela od základu. K řešení přistupoval velmi svědomitě a iniciativně. Získané výsledky bude možno využít při pro pochopení tvorby hlasu u zdravých lidí a především pak u pacientů trpících hlasovými poruchami.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce se věnuje výpočetnímu modelováni předfonační deformace a předpětí hlasivkových tkání v důsledku zadaného posunutí štítné, prstenčité a arytenoidních chrupavek v prostředí ANSYS. Nezanedbatelná část práce leží v přípravě geometrie s pomocí software CATIA a PCT Creo. Autor práce se musel zorientovat v neobvykle objemném množství odborné literatury a být schopen získat z ní klíčová geometrická a materiálová data. Jedná se o velmi pracný a poměrně nevděčný úkol zatížený mnoha nejistotami. Autor se dle mého názoru vypořádá i se zadáním velmi dobře, prokázal schopnost řešit náročné problémy s využitím několika různých softwarů a dopracoval model do stavu, kdy je použitelný pro další numerické simulace dějů probíhajících při tvorbě lidského hlasu. Práce splňuje kritéria pro udělení akademického titulu Ing., a proto ji doporučuji k obhajobě. Obecné poznámky • Je přinejmenším na hraně přetiskovat v diplomové práci obrázky z článků ve vědeckých časopisech bez svolení nakladatelství • Autor opakovaně zaměňuje či používá v nesprávném kontextu termíny "výpočetní model" - "geometrie" a "výpočetní sít" - "diskretizace" • U práce, kde většina výsledků má formu 3D zobrazení deformací a napětí, by bylo vhodné doplnit CD s obrazovými výsledky. Ideální by bylo dodat stejné pohledy na nedeformovanou a deformovanou strukturu tak, aby si čtenář mohl tyto obrázky "přepínat" a mít tak možnost lépe posoudit, k jakým posunutím a deformacím dochází. Konkrétní poznámky Abstrakt: v abstraktu by se neměly objevovat nevysvětlené zkratky (IA, TA, LCA) str. 13: není vhodné v textu OP víceméně doslovně opakovat zadání práce str. 14: formalizace problému pomocí "systému podstatných veličin" se mi jeví jako poněkud šroubovaná, nevidím žádný přínos str. 25: špatný odkaz na Obr. 14-3, správně 13-3 str. 32-41 : Autor zjevně věnoval nezanedbatelné úsilí rešerši literatury. Přehled modelů ovšem není ani zdaleka úplný. V rámci diplomové práce to vlastně ani nepovažuji za možné, vhodnější než náhodně zvolit pár modelů by možná bylo odkázat se na některý z přehledových článků, např. Alipour F., Brucker C., O Cook O., Gommel A., Kaltenbacher M. et al. (2011), Mathematical Models and Numerical Schemes for the Simulation of Human Phonation, Current Bioinformatics 6(3), pp. 323-343 str. 42: U a F jsou vektory, ne matice str. 54: u součinitelů proporcionálního tlumení chybí jednotky, vhodná by byla i definice (nebo alespoň odkaz na materiál, kde jsou koeficienty definovány) str. 72: text komentuje vyboulení hlasivky ve směru z, na vizualizaci (Obr. 64) žádné lokální maximum není vidět, největší posun je u posteriorní komisury str. 98: kontaktní tlak se v tomto případě neshoduje s maximálním napětím (tím je míněno von Misesovo napětí?), ale s normálovým napětím str. 114: Ani pro izotropní materiál neplatí, že k případnému porušení dojde ve směru nejvyššího napětí. Dokonce to nemusí být ani ve směru nejvyššího hlavního napětí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 68917