GRAF, M. Moderní metody řízení střídavých elektrických pohonů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku prediktivního řízení střídavých pohonů. Vzhledem k velmi vysokému objemu prací bylo téma po dohodě s vedoucím práce omezeno výhradně na problematiku prediktivního řízení pohonů se synchronním motorem s permanentními magnety. Téma je náročné jak teoreticky, tak i z hlediska realizace poměrně komplikovaných simulačních experimentů. Zadání bylo splněno. V rámci práce diplomant připravil a simulačně ověřil algoritmus prediktivního řízení synchronního motoru s permanentními magnety. I když se tato úloha zdá být teoreticky v literatuře dobře popsaná, bylo nutné řešit řadu implementačních problémů, zejména v oblasti zohlednění omezení statorových elektrických veličin. Navržený algoritmus byl úspěšně ověřen simulací v prostředí Matlab-Simulink. Práce je po formální stránce dobře napsaná, i když je třeba říci, že při odvozování některých vztahů nebyl diplomant zcela důsledný, což vede k drobným nejasnostem. Rovněž jazyková úroveň práce by mohla být lepší. Diplomant pracoval samostatně a přicházel s vlastními řešeními na základě připomínek vedoucího práce. Celkově práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta a doporučuji ji k obhajobě.
Zadání diplomové práce lze považovat za velmi náročné jak po stránce teoretické, tak také implementační. Práce je přehledně a logicky rozdělena do 7 kapitol z nichž první dvě jsou teoretické a zbytek popisuje vlastní práci diplomanta. Seznam zkratek bych umístil na začátek práce, aby případný čtenář věděl, že se tam něco takového nachází. Práce obsahuje celou řadu překlepů, které by bylo možné pečlivým přečtením odstranit. Naštěstí práce nehledá odpověď na to, jak použít MPC na regulaci regulátorů (jak je napsáno v posledním sloupci úvodu), ale na regulaci synchronních motorů. Podobných překlepů je v práci více: „… se liší stejnými velikostmi indukčností ...“ (str. 11). Nepřesnosti jsem našel v kapitole 2.1 popisující modely používané v MPC. Rovnice (2.3)-(2.5) nejsou v pořádku. Pořád platí Y(z)=G(z)U(z). V případě znalosti přechodové charakteristiky a jejího obrazu platí Y(z)=H(z)(1-z^{-1})U(z)=H(z)\DeltaU(z). Rovnice popisující chování ARX modelu (2.6) také není v pořádku. Člen obsahující d_i do arx modelu nepatří. V rovnicích pro stavový popis jsou také chyby, které jsou nejspíš způsobeny překlepy – (2.11) obsahuje dvakrát matici A a rovnice (2.12) nedefinuje tak jak je to napsáno vektor predikce, ale matici predikce a na prvním řádku této rovnice by neměl být vstup. Simulační srovnání klasického vektorového řízení s MPC regulátorem není zcela v pořádku. I v kaskádové struktuře vektorového řízení lze vyřešit problematiku omezení akčního zásahu a omezení proudu. Potom by průběhy na obrázku 4.2 nebyly tak rozdílné. Diplomant musel během řešení diplomového projektu proniknout do složité problematiky prediktivního řízení, musel se seznámit s modelováním synchronních motorů a s Matlabovskými toolboxy pro návrh prediktivního řízení. Zvládnutí této problematiky převyšuje požadavky kladené na inženýra. Diplomant ve své práci prokázal výbornou znalost řešené problematiky a správně zvolil metody pro řešení zadaného úkolu. Výbornou úroveň práce snižují překlepy a nepřesnosti v teoretické části. Práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta, navrhuji hodnocení B – 82.
eVSKP id 58355