Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Březina, Matěj

Student Matocha se ve své bakalářské práci zabýval vlivem legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíkové matrici. V teoretické části se student věnoval obecné charakterizaci Mg materiálů včetně hořčíkových slitin, základním postupům práškové metalurgie, obecné metalurgie a krystalizaci v kovech. Důraz byl především kladen na možnost rozpustnosti titanu v Mg slitinách. V experimentu se student zabýval přípravou objemových hořčíkových materiálů na bázi Mg legovaných Zn a Al s cílem ověřit rozpustnost Ti a Ti6Al4V. Materiály student charakterizoval ze strukturního a fázového hlediska. Student Matocha pracoval na experimentální části zodpovědně a poznatky z teoretické části využíval při vyhodnocování získaných výsledků. Teoretická část je obecnější, ale dobře zpracovaná. Experimentální výsledky jsou uspořádány logicky a přehledně. Celkově hodnotím studentovu práci kladně a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	B
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	B

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Buchtík, Martin

Student Martin Matocha ve své bakalářské práci pojednává o vlivu legujících prvků na rozpustnost titanu v hořčíkových slitinách. Teoretická část práce se zaobírá základními poznatky týkajících se hořčíku, titanu a také převážně binárními systémy s hořčíkem. Dále je pojednáno o jednotlivých aspektech spojenými s procesy zahrnutými v experimentální části, tj. difúze, tuhnutí, nukleace apod. Teoretická část je jako celek relativně obsáhlá a dává studentovi dostatečné základní poznatky k pochopení problematiky, avšak je pojatá velmi obecně, utahaně a mohla by být pojata více konkrétněji k popisu dané problematiky. Například, chybí mi zde popis systému Ti-Zn, Ti-Al, které jsou převážně studovány v experimentální části. Některé kapitoly jsou, podle mého názoru, zbytečné. Jedná se např. o kap. 2.2.2 systém Mg-Li, které nemá s experimentální prací nic společného. V experimentální části jsou jednotlivě studovány a popsány tři systémy. Co se popisu týče, experimentální část je s ohledem na studentovi znalosti a jeho první větší práci popsána dobře. Očekával bych však obsáhlejší diskuzi výsledků a lépe podložit jednotlivá tvrzení, která mi zde chybí. I přes výše uvedené nedostatky, překlepy a typografické chyby je práce jako celek velmi pěkné shrnuta a působí dobrým dojmem. Doporučuji k obhajobě se známkou B.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	B
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Z Obr. 9 (příp. i Obr. 10) ani z popisu v textu není zřejmé, v jaké formě se nachází u druhé série zinek. Vyskytuje se v tuhém roztoku s Ti nebo je přítomen ve formě intermetalické fáze? Případně o jakou fázi se jedná?
U Obr. 9 uvádíte, že bylo pozorováno pronikání hořčíku do částice titanu a smíchání s tamní vzniklou směsí. Jak je toto myšleno? Podle mého názoru je spíše zjevné, že Mg se nenachází v tuhém roztoku titanu a spíše se jednotlivé prvky nachází vedle sebe. Můžete nějak dokázat, zda Mg tvoří s Ti tuhý roztok?
Jak u druhé série můžete dokázat, že zinek stabilizoval -Ti? Z EDS analýzy toto není zřejmé.
V případě třetí série jste pozoroval zvýšenou koncentraci hliníku v centru titanových částic. Pozoroval jste v centru částic přítomnost intermetalických TiAl fází či jiných fází? Nebo se domníváte, že je zde přítomen Al stále ve formě tuhého roztoku? Pokuste se toto vysvětlit.