DROTÁROVÁ, L. Osmotický stres jako nástroj evolučního inženýrství bakterií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Lenka Drotárová se ve své bakalářské práci připojila k na FCH nově rozvíjenému tématu evolučního inženýrství environmentálně, příp. biotechnologicky zajímavých mikroorganismů. Jejím hlavním úkolem bylo posoudit potenciál osmotického stresu jako selekčního faktoru využitelného v konceptu evolučního inženýrství. Při řešení svého tématu studentka musela proniknout do odborně poměrně náročné mezioborové problematiky a prakticky zvládnout řadu manuálně i časově náročných činností. Obzvláště chválím pracovitost, s jakou se postavila k na poměry bakalářské práce nezvykle obsáhlému penzu experimentální práce spojené se sériovými kultivacemi v rámci adaptačních experimentů, a také trpělivost, se kterou snášela specifické obtíže spojené s přípravou mikrobiologických vzorků, kdy bylo často nutno experiment několikrát opakovat, než se podařilo úspěšně připravit sadu vzorků pro analýzu. Studentka také prokázala schopnost rychle se zorientovat v poměrně netriviálních metodách vyhodnocení a interpretace získaných experimentálních dat (PCA analýza, vyhodnocení izotermických TGA experimentů). Ve své práci shromáždila soubor experimentálních výsledků, které dle mého názoru překračují standardní experimentální rozsah bakalářské práce a které je možné jednoznačně považovat za velice cenný odrazový můstek pro navazující studium. Při psaní předloženého textu studentka prokázala samostatnost, kvalitní práci s literárními zdroji a velmi dobré formulační schopnosti. S prací Lenky Drotárové jsem byl ve všech ohledech velmi spokojený, cíle práce považuji za splněné a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Nováčková, Ivana

Studentka Lenka Drotárová se ve své bakalářské práci věnuje aplikaci osmotického stresu na halofilní PHA produkující kmen Halomonas halophila v rámci konceptu evolučního inženýrství. V teoretické části práce přehledně shrnuje poznatky o evolučním inženýrství, stresové odpovědi bakterií se zaměřením na osmotický stres, PHA a modelovém mikroorganismu H. halophila. Kladně hodnotím strukturu jednotlivých kapitol, jejich návaznost a dále množství a kvalitu využitých zdrojů. V experimentální části práce se studentka věnuje evolučnímu inženýrství H. halophila a následnému porovnání adaptovaných kmenů s kmenem divokým, a to pomocí řady technik. Z dlouhodobého evolučního experimentu získala mnoho dat, která vhodně zpracovala a diskutovala. Zajímavé poznatky byly získány a diskutovány na základě výsledků TGA a FC analýz po expozici kultur akutním osmošokům. Z experimentů vyplynulo, že halofilní kmen byl úspěšně adaptován na nižší koncentraci NaCl v mediu, což se projevilo při porovnání růstu kultury, produkce PHB i při expozici osmotickému stresu v porovnání s divokým kmenem. Důležité poznatky experimentální práce jsou vhodně zformulovány v závěru. Všechny definované cíle práce byly splněny, celkově je práce na velmi vysoké úrovni, a proto ji hodnotím stupněm A. Připomínky: - Po citaci [1] následuje citace [3] namísto [2] - Rod Halomonas – názvy rodů kurzívou - Po 48 hodinách by se měla kultura ještě nacházet v exponenciální fázi, což mělo své opodstatnění při pasážování. Pro porovnání produkčního potenciálu PHB by bylo vhodné vyzkoušet kultivaci po dobu 72 hodin, kdy se kultura nachází ve stacionární fázi a vytváří sekundární metabolity (např. právě PHB). - MES – v textu využito ve smyslu mineral elements solution, ve zkratkách definováno jako kyselina 2-(N-morfolino)ethansulfonová

eVSKP id 123417