BLAŠKOVÁ, M. Studium fotokatalytické aktivity oxidu titaničitého fluorescenční spektroskopií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.
Tato bakalářská práce se věnuje velmi aktuálnímu tématu - využití kyseliny tereftalové jako modelové látky pro sledování aktivity fotokatalytických vrstev. Práce je první svého druhu řešená v Laboratoři fotochemie UFSCH, což vedlo ke zvýšeným nárokům na kreativitu a samostatnost řešitelky. S uspokojením konstatuji, že řešitelka úspěšně problém zvládla.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bakalářská práce Martiny Blaškové se zabývá využitím detekce fluorescence kyseliny hydroxytereftalové pro posouzení fotokatalytické aktivity oxidu titaničitého. Práce jako celek působí logicky, uceleně a předkládá aktuální výsledky. Je zřejmé, že studentka se naučila samostatné tvůrčí vědecké práci a bakalářskou práci navrhuji k obhajobě. K obsahu práce mám však několik připomínek: • Úvod do problematiky je velice krátký a zaměřuje se téměř výhradně na oxid titaničitý. Neosahuje však úvod do způsobů posuzování fotokatalytické aktivity, přičemž celá práce je zaměřena právě na tuto oblast. • V teoretické části je celá řada nepřesných a nejasných formulací: o Na str. 8 jsou polovodiče označovány za aplikaci, přičemž jde o materiály. Na stejné straně je uvedena zmatená definice zakázaného pásu. o Na Obrázku 2 chybí vysvětlení k zobrazovaným dějům. o Na straně 10 je definovaná látka A, ale nikde se s ní dále v textu nepracuje. o Na str. 13 autorka tvrdí, že materiálový tisk se mimo jiné používá na výrobu biomateriálů jako jsou proteiny, nukleové kyseliny či dokonce neurony. o Nepřesný popis kinetiky vyhasínání fluorescence na str. 14 a Kashova pravidla na str. 16. o Nejasné označení S0 a S1 hladin na str. 17 (v rozporu se str. 15). o Není jasné, co znamená tvrzení, že polovodič může být indukovaný na páry elektron-díra (str. 21). • Obrázky 29 a 30 mají přehozený popis. • Chybí jednotky směrnice kalibračních závislostí a analýza nejistoty měření. • Práce obsahuje minimum formálních nedostatků, přesto uvedu některé: v textu chybí odkazy na obrázky, v popisu grafu na Obrázku 10 a 12 je použita desetinná tečka, v grafech v experimentální části je použito x místo krát, apod.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 62967