GREBÍKOVÁ, L. Měření vlastností oftalmologického ultrazvukového systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Studentka se ve své práci měla zabývat měřením vlastností oftalmologického systému. Studentka ke své práci přistupovala aktivně, využívala konzultací a docházela na praktická měření v laboratoři. Tato aktivita mohla být v začátku semestru větší, tím by se experimenty stihly změřit dříve a bylo by více času na odladění případných nedostatků a nepřesností. Studentka se rovněž sama snažila vyhledávat některé články a související informace. Stejně tak kontaktovala firmu Eytech pro poskytnutí podrobnějších informací k měřenému fantomu. Studentka ve své práci navrhla a vyrobila několik ultrazvukových fantomu pro ověření vlastností oftalmologického zobrazovacího systému. Zde se zaměřila především na prostorové rozlišení. Měření prováděla jak na svých navržených fantomech, tak i na komerčním fantomu. Nicméně tento fantom je určen pro klasické UZV přístroje a pro specializovaný oftalmologický systém má omezené použití. Pro vyhodnocení dat studentka navrhla a implementovala program v prostředí Matlab, který umožňuje hodnotit kvalitu zobrazovacího systému. Zadání práce je tak splněno.
Předložená diplomová práce se zabývá měřením vlastností oftalmologického ultrazvukového systému. V úvodní teoretické části jsou popsány základní fyzikální principy ultrazvuku. V této kapitole se studentka dopouští celé řady nepřesností, které svědčí o nepochopení problematiky. V podkapitole 1.1 je uvedeno rozdělení ultrazvukových módů na A-mód, B-mód, M-mód a real-time. Dále je zde uvedeno, že v oftalmologii se využívají pouze první dva typy zobrazení, což sama studentka vyvrací v úvodu kapitoly 3. Vztah (1.1), který popisuje závislost mezi rychlostí šíření, vlnovou délkou a frekvencí, je špatně interpretován. Vztah (1.3) nepopisuje množství odražené energie, jak studentka uvádí, ale koeficient odrazu. Dále je uvedena chybná jednotka hladiny akustického výkonu a rovněž nesouhlasím s tvrzením, že hladina akustického výkonu popisuje množství akustické energie vyrobené za jednotku času. Ve druhé kapitole jsou popsány součásti ultrazvukových systémů. Také tato kapitola je zatížena celou řadou chyb a místy je psána netechnickým jazykem – např. věta: „V běžné praxi se využívá pulsní ultrazvukový vysílač, v němž vznikají krátké záblesky akustické energie vysílané z bezprostřední vzdálenosti do pacientova těla.“. Dále nesouhlasím s tvrzením, že moderními zobrazovacími modalitami jsou M-mód a Doppler. Tyto metody jsou v klinické praxi dostupné už od 70. let minulého století. Další teoretické kapitoly jsou věnovány využití ultrazvuku v oftalmologii, popisu konkrétního přístroje a definici vlastností ultrazvukového systému. V praktické části studentka ověřovala vlastnosti ultrazvukového systému na dvou laboratorních fantomech a třech fantomech, které sama vyrobila z agarózy. Nejprve byla správně ověřena rychlost šíření ultrazvuku ve vodě. Dále byla testována závislost rychlosti šíření ultrazvuku na teplotě. U tohoto testování studentka používá rovnici (6.1), u které není ocitovaný zdroj. Spíše bych očekával ověření této závislosti podle vztahu (5.5). Dále bych výslednou závislost (viz Obr. 6.4) nenazval „téměř lineární“. Kladně hodnotím realizaci fyzických očních fantomů z agarózy, konkrétně použití vlasců různých tlouštěk pro stanovení prostorového rozlišení, a dále rozsah prováděného testování. I tady se však studentka dopouští několika faktických chyb – u obr. 7.6 se nejedná o pohled shora, ale o bokorys. V hodnocení výsledků studentka zaměnila fantomy č. 1 a č. 2. Práce je doplněna o uživatelské rozhraní, které umožňuje analýzu snímků z použitého přístroje a stanovení prostorového rozlišení. Práce má 48 stran a je členěna do devíti kapitol. Některé informace jsou v kapitolách opakovány, práce nepůsobí sousledně. Po formální stránce je práce zatížena celou řadou překlepů a gramatických chyb. Celkově práce působí jako psaná na poslední chvíli. Na některé obrázky není v textu odkazováno. Zadání práce považuji za splněné, na práci kladně hodnotím realizaci laboratorních fantomů a jejich testování. Vzhledem k uvedeným nedostatkům, jak po odborné, tak i formální stránce, hodnotím práci stupněm dostatečně (E – 52 bodů).
eVSKP id 73087