MALÝ, M. Charakteristické vlastnosti luminiscenčního záření solárních článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Martin Malý se ve své bakalářské práci zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně zabýval problematikou luminiscenčního záření solárních článků. V laboratoři diagnostických metod solárních článků Ústavu elektrotechnologie v Brně proměřil metodou elektroluminiscence s polarizačním analyzátorem vybrané solární články. Na základě chyb měření rozšířil stávající pracoviště o nosnou konstrukci polarizačního analyzátoru, jež vhodně doplnila stávající diagnostické pracoviště. Výsledky polarizační analýzy luminiscenčního záření interpretoval pomocí navrhnutých metod v programu MATLAB. Student zpracoval bakalářskou práci v rozsahu 37, stran včetně seznamu použité literatury, obrázků, symbolů a tabulek. Práce je přehledně členěna. Má velmi dobrou úroveň jak po stránce grafického, tak i stylistického zpracování. V textu se nachází jen několik nepřesností, jako například na straně 10, kde student mylně uvádí, že je na substrát solárního článku v difúzních pecích „nanesena“ tenká vrstva polovodiče typu N. U obrázku č. 12, jež je převzat, chybí zdroj použité literatury. Uvedené formální nepřesnosti však nijak nesnižují úroveň předkládané práce. V souhrnu předkládaných výsledků bylo konstatováno, že nebyla pozorována lineární polarizační závislost na daném typu defektu za daných podmínek měření. I tento negativní výsledek je přínosem pro další výzkum v této oblasti. Spolupráce se studentem byla bezproblémová, při práci prokazoval odpovědný a cílevědomý přístup. V průběhu semestru pravidelně komunikoval se svým vedoucím. Zadání bakalářské práce bylo splněno. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji klasifikaci výborně.
Student Martin Malý se v rámci bakalářské práce, zadané Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zaměřil na problematiku vzniku luminiscenčního záření a jeho charakteristických vlastností. Dále se seznámil s problematikou fotovoltaických článků a možnými defekty. Student velmi hezky popisuje příčiny a následky vzniku těchto defektů. Z formálního hlediska práce obsahuje několik drobných gramatických a stylistických chyb (např. absence mezer mezi číslem a jednotkou, čárky ve větách). Grafická úprava práce je velmi hezká. V teoretické části má však bakalářská práce zásadní nedostatky při práci s literaturou. U obrázku č. 2 autor uvádí, že je převzat z literatury [1], ale v této literatuře se daný obrázek nenachází. Obdobně je tomu u kapitoly 1. 4. 3., kdy autor uvádí odkaz na literaturu [10], u obrázku č. 4 a č. 5, kdy se odkazuje na literaturu [9], v kapitola 1. 6. 4. (odrážky) se odkazuje na literaturu [16], u obrázku č. 14 se odkazuje na literaturu [25], v kapitole 1. 8. 1. (na konci odstavce) a v kapitole 1. 8. 3. se odkazuje na literaturu [9]. I v těchto připadech se uvedený text ani obrázky v odkazovaných literaturách nevyskytují. U obrázku č. 12 není citace uvedena vůbec a v kapitole 2. 2. jsou odrážky na konci této kapitoly doslovně převzaty z literatury [4], ale nejsou citovány. Dále autor v práci uvádí starší údaje u účinností monokrystalických křemíkových článků. V praktické části student proměřil 15 vzorků polykrystalických článků pomocí metody elektroluminiscence. Vyhodnocen byl ovšem pouze jeden ze změřených článků a výsledky elektroluminiscence ostatních vzorků nejsou ani součástí přílohy. Pro měření s polarizačním detektorem student použil pouze jeden z 15 vzorků. Není proto možné porovnat a tedy ani potvrdit či vyvrátit získané výsledky s jinými vzorky. Dále student provedl u vzorků analýzu v MATLABU. V práci chybí stručné srovnání dosažených výsledků u provedených měření. Na základě uvedených nedostatků hodnotím práci stupněm D a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66948