BEDNÁŘ, J. Návrh výroby krabičky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Diplomová práce se zabývá návrhem výroby krabičky určené pro skladování mýdla. Součást je zhotovena z chromniklové austenitické oceli 1.4301 technologií tažení. Literární rešerše je na tuto technologii zaměřena. V samotném řešení práce student navrhl výrobu součásti ve sdruženém nástroji, kdy jako polotovar zvolil svitek plechu, ze kterého je vystřižen polotovar a následně vytažen vždy jeden díl krabičky. Práce je doplněna potřebnými technologickými a kontrolními výpočty, výkresy součásti a sestavy a volbou lisu. Formální úprava diplomové práce je na dobré úrovni a odpovídá stanoveným cílům, avšak některé obrázky jsou horší kvality. Diplomant přistupoval k vypracování své práce zodpovědně. Konzultace probíhaly pravidelně, student měl vždy připraveny návrhy řešení dílčích problémů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Diplomová práce Jaroslava Bednáře se zabývá výrobou plechové dekorační krabičky na mýdlo. Autor na úvod zvážil možné způsoby výroby s ohledem na zadanou výrobní sérii 50 000 ks/rok. Jako nejvhodnější způsob zvolil technologii tažení pomocí kovového nástroje. Vzhledem k tomu, že krabička má rozměrově i tvarově odlišnou horní a spodní část, autor provedl návrh výroby, technologické výpočty i návrh nástroje a stroje pro každý díl samostatně. Práce splňuje potřebný rozsah i vytyčené cíle zadání. Diplomová práce je zpracována na přijatelné úrovni po gramatické, stylistické i formální stránce. V práci se vyskytují gramatické chyby, místy nesrozumitelné věty, obrázky jsou nižší kvality. Některé pasáže jsou doslovným přepisem textu literárního podkladu bez patřičné formy citace. V teoretické části se vyskytují nesrovnalosti, např. obr. 8 nepředstavuje popisovanou metodu Hydroform nýbrž hydromechanické tažení. Na str. 15 je popis čtyř fází tažení neúplný, na obr. 13 nejsou vykreslena mechanická schémata deformace, jak autor uvádí, ale schémata napjatosti. Na obr. 18 uvádí základní druhy geometrie tažné hrany tažnice, jako traktrix křivku a kuželovou plochu. Nejčastější typ v podobě prostého poloměru zde však chybí. Princip lemování zakružováním by měl být v teoretické části práce více rozepsán, již z toho důvodu, že bude využit při výrobě zadané součásti. V praktické části práce často chybí zdůvodnění, odkud jsou některé hodnoty vzaty (c, ct, ´ aj.), postrádám také doplňující výpočty jako např. výpočet D1, výšky výtažků bez lemu, přídavek na ostřižení apod. U číslování nově uvedených vzorců v praktické části práce chybí závorky. V úvodním textu kapitoly 3.1 „Velikost přístřihu“, se vyskytují nadefinované hodnoty ploch obou součástí stanovené dle programu Autodesk Inventor, a to celková plocha krabičky 39 072 mm2 a z toho plocha víčka krabičky 21 056,9 mm2. Tyto hodnoty však v následujících výpočtech nikde nefigurují, ani se k nim následující vypočtené hodnoty neblíží. Ve výpočtech se dubluje označení veličin, např. průměr d1 pro výpočet plochy dna výtažků - vzorce (3.1) a (3.2) a následně stejné označení pro vnitřní průměr výtažku při výpočtu průměru rondelu. V celé práci není nikde uvedeno, jak byly stanoveny hodnoty výšek výtažků před olemováním. Při návrhu výchozího polotovaru postrádám výpočet velikosti průměru svitků a jejich potřebný počet pro výrobu zadané výrobní série. Stejně tak chybí i návrh pružiny a výpočet síly na její stlačení. Pro výpočet přidržovací síly, je plocha pod přidržovačem stanovena bez úvahy zaoblení tažné hrany pomoci programu Autodesk Inventor Professional. Dle mého názoru by s využitím tohoto programu nebylo obtížné definovat tuto kontaktní plochu přesněji. Co ale považuji za závažnější chybu, je nesprávné stanovení velikosti průměru funkčního otvoru u tažnic, a to jak u nástroje pro výrobu horního dílu, tak i spodního. Při navržené tažné vůli 1,2 mm musí být průměr otvoru tažnice pro horní díl 92,2 mm nikoliv 93,2 mm a pro spodní díl 91,2 mm nikoliv 92,2 mm. Tzn., jsou o 1 mm větší než by měly být. Při takto navržených funkčních parametrech nástrojů proces tažení uskutečnit lze, ale je velkou pravděpodobností, že nebudou dodrženy potřebné tolerance funkčních rozměrů jednotlivých dílů krabičky, čímž vznikne problém při její kompletaci. Navíc se v průběhu tažení může vyskytnout nebezpečí vzniku zvrásnění stěny výtažku. V poslední části návrhu výroby, autor navrhl tažné nástroje pro výrobu horního a spodního dílu krabičky. Konstrukce nástroje byla zvolena na základě úvahy dostupnosti a technických možností vhodných tvářecích strojů. Konečné navržené konstrukční řešení nástroje je vhodné a správné. Spočívá v nepohyblivém tažníku situovaném ve spodní části nástroje a pohyblivé tažnici, která v prvním kroku výroby zajistí vystřižení polotovaru z pásu plechu. Popis funkce nástroje je v práci zpracován velmi podrobně a srozumitelně, doplněný názornými obrázky. Nakonec autor navrhl pro výrobu jednotlivých dílců vhodný stroj. Nicméně, vypočtená celková práce při tažení spodního dílu je poměrně vysoká (A=70,5 kJ). Otázkou je, zda zvolený stroj PPCT-200 s výkonem motoru 15 kW bude dostačující. Výkresová dokumentace je poměrně obsáhlá, neboť obsahuje výkresy sestav obou nástrojů a jejich funkčních částí - tažnic a tažníků. Doplněné jsou také výkresy výtažků před a po olemování a výkres horního vyhazovače pro výrobu spodního dílu. Co se týká výkresové dokumentace, níže uvádím výčet těch závažnějších připomínek: Na obou výkresech sestavy by bylo účelné na půdorysu zakreslit čárkovaně i neviditelné obrysy, aby bylo hned jasné, přes jaké části a v jaké vzdálenosti jsou řezy vedeny. U sestavy nástroje pro spodní díl krabičky by bylo vhodné vést druhý řez nikoliv ve stejném pohledu, ale kolmo na něj. Tento řez by pak mohl být znázorněn jako nástroj v sevřeném stavu. Na výkresech sestav chybí zakótována výška nástroje v otevřeném stavu (nyní je nutno dopočítat) a dále chybí maximální rozměry nástroje včetně přenášecích šroubů. Rotační tažníky se na sestavě nástroje nešrafují, pro znázornění otvorů pro šrouby a vzduchového kanálu dostačuje částečný řez. Vzájemná poloha tažníku a přidržovače ve výchozí poloze nástroje není správná. Závity zhotovené do dna otvoru pro přenosné šrouby nejsou nejvhodnějším řešením. Na kusovnících chybí mezi vyráběnými a normalizovanými díly volné pozice. Polotovar pro výrobu kolíku vyhazovače (poz. 9 na výkrese sestavy nástroje pro výrobu víčka) je v kusovníku č. 2024-DP-201773-01/K o průměru 115 mm, jedná se zřejmě o překlep. U tažníku pro výrobu spodní části krabičky s prolisy jsou 4 otvory pro uchycení ke spodní upínací desce po obvodu rozmístěny symetricky po 90°. V tomto případě by bylo vhodné tuto dosedací plochu na jedné straně opatřit vybráním, které by korespondovalo s výstupkem na upínací desce. Tím by se zcela eliminovalo nebezpečí nesprávného, tedy o 90° pootočeného, upnutí tažníku vůči hornímu vyhazovači. Podobné zabezpečení by mělo být navrženo i u protikusu, tedy horního vyhazovače s výstupky. Drsnosti na výkresech tažnic a vyhazovače, jsou u některých ploch příliš přísné, místo Ra1,6 by stačilo Ra3,2.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D |
eVSKP id 157637