REMIŠOVÁ, L. Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Lenka Remišová ve své práci hravým způsobem personifikuje vlastní název bakalářské práce – Vlakem do dvora. Dopravní terminál se tak v jejím pojetí stává organicky vloženou stuhou/smyčkou, která se svým měkkým/lehkým charakterem dobře vyrovnává s neurčitou různorodostí okolní zástavby i komplikovaností dopravního řešení. Prostor komunikačního uzlu už tak není pouhou křižovatkou, ale vnitřním zeleným dvorem s vloženou relaxační funkcí. Půvab výsledného řešení podtrhuje hierarchická gradace hmot směrem k historickému centru města.
V počáteční skice autorka přichází s opravdu zajímavým a poetickým konceptem dopravního terminálu, to hodnotím jako nevětší přínos předložené práce. Urbanistické řešení je také velice zajímavé, avšak v dalších fázích návrhu se autorce vůbec nepodařilo využít potenciálu, který jí nabízel zvolený koncept. Ve finále tak práce působí spíše rozpačitým dojmem.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Urbanistické řešení hodnotím jako velice přínosné a nápadité. Autorka navrhuje zajímavě řešený terminál, kde mísí několik druhů dopravy. Forma budovy naprosto jednoduše a nenásilně reaguje na tvar zadané parcely. V centru terminálu vzniká pobytové atrium – jakýsi vnitřní svět, který přináší potenciál vytvořit dopravní terminál vysokých prostorových kvalit. | |
| Provozní řešení | C | Terminál je originálně řešen tak, že k jednomu nástupišti přijíždí autobusy i vlaky. To zjednodušuje přestup z vlaku na autobus za předpokladu, že vlak i autobus jsou přistaveny ke stejnému nástupišti. Ovšem při přestupu z jednoho nástupiště na druhé může vzniknout problém, protože nástupiště jsou navzájem odděleny jednak komunikací, po které jezdí autobusy, tak atriem. Při přestupu z vlaku na autobus může nastat situace, kdy budou cestující komplikovaně hledat stanoviště autobusu na druhém nástupišti. Navíc přechod z jednoho nástupiště na druhé za špatného počasí znamená obcházet celé atrium dokola. Bylo by vhodné zvážit, zda nevytvořit kryté propojení obou nástupišť. Provoz nádražní budovy je logicky organizován okolo centrální haly. Objekt je rozdělen na dvě patra. Ve 2. NP se nachází jídelna, obchody, kadeřnictví, fitcentrum atd. Umístění schodišť až na konec křídel 1. NP způsobuje, že obě patra jsou poměrně značně provozně oddělena. Dle mého názoru by budově prospělo částečně otevřít halu přes dvě podlaží (s možností vložit otevřené schodiště do prostoru haly), tím by se obě patra vizuálně propojila a 2. NP by se výrazně zpřístupnilo svým uživatelům. Navržené Hygienické zázemí neodpovídá vyhlášce 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, § 7, který říká, že ve stavbě, ve které je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky na užívání osobami s pohybovým postižením. Dle vyhlášky by tedy měly být navrženy dvě samostatné vozíčkářské WC kabiny – jedna v mužské sekci toalet a jedna v ženské sekci toalet. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Navrhované konstrukční řešení je vhodné a realizovatelné. | |
| Architektonické řešení | C | V úvodu práce autorka předkládá prvotní ideu formou skici – pocitové malby, která je velice poetická a dává velikou naději, že vznikne návrh dopravního terminálu mimořádných prostorových kvalit. S každým dalším krokem návrhu se tato poetičnost bohužel vytrácí. Předložené vizualizace nakonec tuto poetiku postrádají úplně. To je jasně patrné pokud porovnáme prvotní pocitovou malbu a výslednou vizualizaci vnitřního atria, které působí jako poměrně nezajímavá vydlážděná plocha. Je veliká škoda, že se nepodařilo udržet koncepci atria jako originálního vnitřního světa, který by byl opravdu jiný než svět okolní, tak ho totiž prvotní pocitová malba prezentuje. | |
| Formální úroveň | D | Práce nevykazuje žádné opravdu závažné formální nedostatky. Přesto uvádím několik připomínek: _V půdorysu 1. PN (1:500) by měly být vykresleny i jednotlivá nástupiště, komunikace, po které jezdí autobusy, atrium, okolí nádražní budovy, atd. tak, aby byl jasně patrný celý provoz parteru, především pak návaznost jednotlivých interiérových a exteriérových částí. _Materiálové řešení uliční fasády je patrné pouze ze slovního popisu, na vizualizacích ani na pohledech se použité materiály uliční fasády nijak neobjevují. _ Počítačem rendrované perspektivy (hmotové studie) jsou velmi nízké kvality a prezentovanou práci výrazně znehodnocují. Zvážil bych, zda do budoucna není vhodnější používat jiný způsob grafického vyjádření – ruční kresba, fotografie modelu, koláž, atd. |
eVSKP id 102927