MURÁNSKY, M. Informační systém pro evidenci síťové infrastruktury [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pan Matúš Muránsky se ve své bakalářské práci zabýval návrhem a implementací databázového systému pro evidenci síťové infrastruktury FEKT. Bakalářská práce navazovala na předcházející semestrální práci. Na bakalářské práci pracoval pan Muránsky již v loňském akademickém roce, ale práci nestačil dokončit. Pan Muránsky disponoval chabými znalostmi z oblasti analýzy, modelování a implementace databázových aplikací. Své znalosti se snažil alespoň částečně zvýšit studiem odborné literatury. Vzhledem k pracovním povinnostem v místě bydliště se dostavoval osobně na konzultace sporadicky, konzultace probíhaly převážně prostřednictvím e-mailu. Jako vedoucí navrhuji hodnotit práci pana Matúše Muránského známkou D/60 bodů.
Bakalářská práce pana Matůše Muránského se zabývá analýzou, návrhem a realizací informačního systému pro evidenci síťové infrastruktury na FEKT. Po stránce odborné i časové se jedná o středně náročné zadání. Student se měl seznámit s problematikou síťové infrastruktury na FEKT se zaměřením na servery, WiFi přístupové body, síťové zásuvky a sítě VLAN. A dále s problematikou návrhu a realizace informačních systémů typu internetový tenký klient. Zadání práce je možné považovat za splněné s výhradami, výsledkem studentovy práce je část informačního systému, umožňující správu entit VLAN, zásuvky, servery a WiFi. Stupeň znalostí studenta v dané problematice je dostatečný, jak je patrné z jednotlivých kapitol bakalářské práce. Bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol a závěru. Jednotlivé kapitoly ovšem nejsou vyvážené. Na necelé jedné straně je úvod do problematiky. Analýza požadavků na systém je provedena ve druhé kapitole, která má celkem čtyři stránky. Pomocí Use Case jsou definovány tři skupiny uživatelů a jsou jim přiděleny odpovídající procesy. Třetí kapitola popisuje použité technologie. Tato část má rozsah 19 stránek a je celá přebraná z různých zdrojů. Proti tomu vlastní návrh budovaného informačního systému uvedený ve čtvrté kapitole je na pouhých šesti stranách, přičemž datový je opsaný pouze jedním ERD diagramem a jednou stranou obsahující seznam použitých tabulek. Implementace sytému je uvedena v páté kapitole a má rozsah deset stránek včetně obrázků s návrhem jednotlivých vybraných formulářů aplikace. K datovému a procesnímu modelu mám následující připomínky. ERD diagram obsahuje podobné dvojice entit (manufacturer a supplier) a také dvojici (disc a systém_disc) které mohly být nahrazeny vždy jen jednou tabulkou. Datový model také postrádá informace pro řízení přístupových práv jednotlivých skupin uživatelů k procesům v informačním systému. Z realizovaných formulářů je patrné, že jsou pro všechny skupiny uživatelů formuláře totožné se stejnými ovládacími prvky (Detail, Edit a Delete) pouze jsou tyto ovládací prvky pro uživatele bez potřebných práv nefunkční. Jejich přítomnost ve formulářích je potom pro uživatele matoucí. V práci také chybí formuláře pro správu ostatních tabulek, jako jsou manufacturer, suplier, department a location. Tyto tabulky vystupují v navrženém informačním systému jako číselníky, ale jejich správa by přesto měla být součástí celého sytému, pokud má být v praxi použitelný. Žádná z tabulek uvedených v ERD neobsahuje nějaký atribut, který by umožňoval pro danou entitu definovat její životní cyklus, což významně degraduje informační systém, neboť je možné kdykoliv přidávat, editovat nebo mazat data v libovolné tabulce. Formuláře pro editaci údajů v jednotlivých tabulkách neumožnují návrat zpět do seznamu. Mazání položek ze seznamu se provádí bez možnosti potvrzení dané destruktivní operace. Přidání nového záznamu do tabulky owner, která je podle ERD diagramu nezávislá entita, požaduje také vyplnění vazební tabulky vlan_owner, což neodpovídá datovému modelu. Založení nového záznamu v tabulce socket neumožňuje přiřadit zásuvku k záznamu v tabulce WiFi. Z realizovaných formulářů také není patrné, jak je možné k záznamu v tabulce WiFi přiřadit více záznamů z tabulky socket což by podle dodaného datového modelu mělo být možné. Práce jako taková je sestavena v logickém sledu, rozsah kapitol je ovšem nevyvážený, jak bylo uvedeno v předchozí části posudku. Z použitých technologií uvedených ve třetí kapitole je patrné, že se student musel seznámit a implementovat řadu technologií a nástrojů. Vlastní implementace při realizaci informačního systému ovšem vykazuje řadu nedostatků, jak bylo uvedeno v předchozích připomínkách. I přes uvedené nedostatky práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta.
eVSKP id 94367