KRIŠTOF, M. Bratislava - Rybné námestie + Rybné nábrežie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Havliš, Karel

Už sám výběr obtížného tématu naznačuje ambice autora k presentaci svého tvůrčího potencionálu. Systémovou prací a racionálním hodnocením vlastních alternativ při hledání výchozího konceptu našel v relativně krátkém čase, který diplomová práce nabízí, velmi komplexní řešení pro degradované místo. Postupná redukce rozsahu řešení v průběhu práce motivovaná snahou najít podstatný impulz k pozitivní změně na velmi exponované části nábřeží, soustředění se na reálné provedení zásahu do organizmu města na správně vybraném místě se ve výsledné práci velmi zdařilo. Cením si autorem nalezených urbanistických souvislostí i architektonických zásad prostorového uspořádání, které jsou navíc reálně uplatnitelné a velmi srozumitelné pro postupnou strategii kultivace významných a exponovaných veřejných prostranství náměstí a nábřeží města Bratislavy. Otázky a náměty k obhajobě: Je možné používat metodu městských zásahů obecněji a teoreticky ji více uplatnit ve výuce urbanismu ?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A Zaujatý pro vlastní koncept, přesto sebekritický, systematický a racionální, přesto velmi kreativní
Navrhovaná známka
A
Body
100

Posudek oponenta

Topolčanská, Maria

Od urbánnych stratégií k priamej reči lokálny diskurz "Diskusia okolo budov PKO pripomína legendárny spor o ruinu Bratislavského hradu. Podobne, ako dnes PKO, ani ona nespĺňala očakávania predstaviteľov mesta a architektov, ktorí modernizovali Bratislavu po roku 1918." Henrieta Moravčíková, 2011, .týždeň prenosný diskurz "Nešlo nám o vytvoření zvláštní nebo efektní urbanistické struktury, ale o potřebu vyjádřit se k dynamické a zásadní složce současného rozvoje měst – dopravě, a její schopnosti vymezovat jejich hranice. Nechápeme ji jako rušivou a limitující součást sídel, kterou je potřeba schovávat a separovat, ale jako městotvorný fenomén, který je třeba integrovat. (...). Město je vymezeno sebou samým." hšh architekti, Vymezení: město nad expresním okruhem kolem Prahy, 2000 Projekt Diplomový projekt Michala Krištofa je "výskum možností a potenciálu územia" dvoch nespojitých mestských priestorov Bratislavy: Rybného námestia a nábrežia. Za podstatnú úlohu projektu považujem to "+", ktoré vložené medzi názvy týchto priestorov nielen spája a sčítava ich potenciál, ale hlavne zastáva to miesto, kam autor vkladá pozitívny stimul v programe PKO II. Môže sa tak ako protipól nostalgických debát nad ranami mesta pokúsiť o akumuláciu kladných nábojov v priestore vždy hraničných situácií - najskôr mestských hradieb, potom línie násilne vyprázdneného židovského "mesta v meste", a napokon podlubím neskoromoderného mosta. Ide o lokálne mnohými nostalgiami zaťaženú urbánnu situáciu, ktorá je univerzálne rôzne pomenovaná rôznymi autormi: terrain vague (Ignasi Solá-Morales), non-lieux/non-places (Marc Augé), les espaces autres (Michel Foucault), spaces of places and spaces of flows (Manuel Castells), places and territories (Alison and Peter Smithsons), the overexposed city (Paul Virilio) a mnohokrát inak. Autor projektu sa k tak komplexnému fenoménu postavil vzpriamene a na rozdiel od mnohých minulých a súčasných stratégií neváha vstúpiť priamo do zakázaného priestoru medzi Hviezdoslavovým námestím a budúcim novým Podhradím regulovaným návrhom BKU architektov. A čo viac, pre Bratislavu odvážne použil menej gest a viac analytického skúmania a overovania. Výsledný hybridný variant architektúry považujem za jeden z možných a dokumentáciu procesu modelovania všetkých alternatív vidím ako veľmi úspešný otvorený mechanizmus, ktorý by rôznymi parametrami generoval rôzne "pozitívne" vstupy do tohto dnes priestorového odpadu mesta. Sám autor považuje za výzvu ponechať dopravný systém naviazaný na objekt Nového mosta v dnešnej dimenzii a animovať peší pohyb na osi staré Narodné divadlo - a jeho nové PKO II cez úrovňové prechody pre peších križujúce terajšiu trasu automobilovej dopravy v úrovni Rybného námestia. Tento autorov urbánny optimizmus by bolo skvelé zachytiť na mape možného pohybu peších a cyklistov vúrovni tohto stretu. Doplnila by obraz priestoru z horizontu chodca, ktorý ponúka schéma "obmedzenia parteru" - stručný záznam rezom reliéfu, prevýšenia, jednoducho zaznamenanie trasy a priestorového zážitku človeka, ktorý túto novú mestskú situáciu ponúknutú projektom zažije zo svojej pešej perspektívy. Ak má byť "+" v názve projektu SPOJENÍM, AKUMULÁCIOU potenciálu izolovaných mestských priestorov (nábrežia - starého mesta - hradu...) a nie len náhradou za interpunkčné znamienka "/, _..." ktoré sa medzi nimi doteraz používali, ostáva dopovedať jediné: "peší pohyb je doprava" a môže zdielať s automobilovou priestor rámovaný spoločnou dopravnou infraštruktúrou Nového mosta v Bratislave. Michal Krištof volí priamu reč a svojim diplomovým projektom dokazuje, že vie obhájiť zmysel svojho zámeru.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení A
Architektonické řešení A
Provozní řešení A
Technicko konstrukční řešení A
Formální úroveň A
Navrhovaná známka
A
Body
95

Otázky

eVSKP id 38893