KOŽELUHOVÁ, A. Dobrá škola [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Aneta Koželuhová ve své bakalářské práci nahrazuje stávající nevyužívaný přízemní objekt původní předměstské zástavby. Stísněnou situaci edukačního areálu tak navrhovanou vloženou měkkou hmotou přirozeně otevírá jak přísnému uličnímu profilu, tak cennému půvabu vnitřní zahrady. Nápaditým způsobem tak reaguje na nevyhovující prostorové požadavky mateřské i základní školy. Soudobá citace průjezdu, akcentovaná uliční kompozicí s vloženým občerstvením otevírá areál široké místní komunitě s množstvím možných navazujících aktivit. Výsledná kompozice tak nabízí pečlivě balancovaný vztah k vlastní funkci, aktivní zahradě, uličnímu prostoru i navazující zástavbě. Předloženou bakalářskou práci moc rád doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A |
Ambiciózní návrh je doslovným propojením dnes rozdělených škol, které spíná do jednoho funkčního celku. Složitou situaci však neřeší úplně, z čehož plyne vícero otázek. I tak ale nabízí jasné gesto, které rozporuplný kontext myslím snese.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Autorka staví velkou novostavbu mateřské školy jako most mezi dvěma stávajícími budovami ZŠ a MŠ, na místě zbouraného venkovského domu, který nenabízel nic než komplikace. Urbanisticky zde však hrál důležitou roli v podobě držení uliční čáry. Od ní se nový objekt záměrně odklání ve snaze ozvěny čtvrtkruhového tvaru propojení a vzniká zde předzahrádka. Čím ale je, když ne jen formálním zopakováním? Jako předprostor vstupu ve svém lineárním charakteru moc nepřinese a nasazení na hmotu na ZŠ pro mě není přesvědčivé. Toto by chtělo doložit zákrsy z obou stran ul. Cacovické. Berme ji tedy jako zelené gesto a jistý odstup kontextu od velmi výrazné hmoty. Základní rozhodnutí je ale vcelku jasné a beru jej jako možnost pro budoucí vývoj dnes nešťastného uzlu, který má navíc vzdělávat. Hlavní vstup je situován hned vedle nynějšího do ZŠ, což je možné, ale významově ne úplně ideální. Nabízí však přímou vazbu na stávající dispozici ZŠ, kde by ale měl být domyšlen výškový rozdíl. Někdejší vila od arch. Fuchse je v návrhu rehabilitována a upravena na jesle a družinu, tím spíše, že dnes její pozice nedává žádný smysl. Ve vnitrobloku zůstává uzavřená zahrada, která je pouze světem dětí – nyní alespoň bez věkového rozdělení. | |
| Provozní řešení | C | Na provozní vazby objektů reaguji výše a mohly by fungovat. Propojení bude vždy provozně výhodné, ale návrh se též nevyhýbá několika kompromisům. Proč je terapeutická místnost umístěna v podzemí, tj. odtržení od života školy i světa, bez světla a je to navíc považováno za výhodu? V zázemí zaměstnanců školky chybí hygiena, ale jinde je až přezáchodováno. Dispozice 2.np školky je formální, s nutností projít chodbami kolem dlouhých kapslí WC. Herny ve velkém open space umožňují variabilní přeuspořádávání, ale obtížně si zde dovedu představit identifikaci s prostorovými situacemi i spaní lapidárně nasekané v nekonečně dlouhém dvojřadě u zdi souseda. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Je na dobré úrovni a oceňuji volbu konstrukčních obnovitelných materiálů tam, kde je to možné. Objekt ale není dostatečně tepelně izolován od země a soklové části, a naopak zbytečně zaizolován je strop nad 1. np. Zde je i problém s difuzí vodních par, která bez brzdy projde palubkami a zastaví se nahoře pod podlahovinou. Stěny obložené překližkou jsou na tom lépe, ale zase je to pro mě otázka estetická, jestli si s palubkami rozumí? TM novostavby by zabrala i navržený sklad. | |
| Architektonické řešení | C | Autorka se nebojí radikálně vstoupit do kontextu bývalé vesnice, živelně se měnící na město. Možná právě na tento aspekt konfliktů a nesourodosti ve své formě vyjadřování hraje, což je u doznívající “starchitecture” snad ještě možné, a především obhajitelné při vyjadřování veřejné stavby – pro děti. Hravý formální jazyk a kombinace všech oken a tvarosloví, vč. nešetření zlatem, však mají navazovat na sousední školy, čemuž nerozumím. Jinak ale sebevědomá novostavba nabízí atraktivní vnitřní stranu i definování prostoru zahrady, se stejně atraktivní jídelnou. Naopak škodou je u herny v patře agresivní vyznění trasování nosných rámů do vějíře v kombinaci s kruhovými světlíky, různými okny a měkkými křivkami fasád – zde zevnitř výše zmíněný mix nefunguje… Venkovní učebna a zahrada na střeše jsou příjemným gestem a autorka zde využívá Korbíkovy slavné pařížské hry s převýšenou atikou pod nebem, ale čí je pak zahrada na zemi, která bude vždy příjemnější kvůli větru a horku? Umístění a proporce učebny navíc redukují polovinu střechy pouze na průchod bez jiného využití, což otázku po smyslu obou zahrad ještě prohlubuje. | |
| Formální úroveň | C | Práce je na dobré obsahové i prezentační úrovni. Nechybí vysvětlující texty a všechny náležitosti. K dotažení je grafika, sazba i venkovní vizualizace. |
eVSKP id 167653