ŠEVČÍK, M. Nanometrologická vibrometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předkládaná diplomová práce Bc. Michala Ševčíka splňuje zadání. Hlavním cílem práce bylo navržení a realizování interferometru pro měření nanometrických vibrací na ultrazvukových frekvencích. Problematika optické nanometrologie vyžaduje pokročilou znalost optiky a schopnost orientovat se v jednotlivých komponentech. Student navrhl a opakovaně realizoval vhodné rozložení komponent a provedl jejich precizní nastavení. Dále v prostředí Matlab vytvořil software pro kontinuální zpracování dat čtyř detektorů. Realizoval základní metodu rozbalení fáze a experimentálně ověřil funkčnost celého interferometru s využitím kalibrovaného nanoposuvu. V práci se nachází několik drobných chyb a nepřesností, základní problematika je ovšem popsána dostatečně. Student se dále podílel na měření Langevinova transduceru, přičemž tyto výsledky budou publikovány na prestižní konferenci ICNF 2013. Mimo to se také zúčastnil konference a soutěže studentské tvůrčí činnosti Student EEICT 2013.
Diplomová práce se zabývá návrhem a sestavením čtyřdetektorového Michelsonova interferometru, jeho ověřením a měřením ultrazvukového Langevinova měniče. K záznamu hodnot do počítače je použit USB osciloskop a externí programovací rozhraní Matlabu pro volání funkcí sdílených knihoven ovladače osciloskopu. Z praktického a experimentálního hlediska je práce na výborné úrovni, z hlediska zpracování signálů bohužel poněkud zaostává. V práci je např. uvedeno, že "maximální vzorkovací frekvence je dvojnásobkem maximální měřitelné frekvence", u obrázků spekter není uvedeno, jaká délka a jaký typ okna byl použit. V grafickém uživatelském rozhraní na obr. 7.7 jsou pole pro informaci o celkovém harmonickém zkreslení a zkreslení SINAD, nejsou ale zobrazeny žádné hodnoty a v textu není zmínka, že by byly měřeny a jak. Diplomant odvedl vynikající práci, když realizoval nejen interferometr, ale i zpracování signálů detektorů v Matlabu, škoda, že potom nevyužil obrovský potenciál Matlabu Diplomová práce se zabývá návrhem a sestavením čtyřdetektorového Michelsonova interferometru, jeho ověřením a měřením ultrazvukového Langevinova měniče. K záznamu hodnot do počítače je použit USB osciloskop a externí programovací rozhraní Matlabu pro volání funkcí sdílených knihoven API osciloskopu. Z praktického a experimentálního hlediska je práce na výborné úrovni, z hlediska zpracování signálů bohužel poněkud zaostává. V práci je např. uvedeno, že "maximální vzorkovací frekvence je dvojnásobkem maximální měřitelné frekvence", u obrázků spekter není uvedeno, jaká délka okna a jaký typ okna byl použit. V grafickém uživatelském rozhraní na obr. 7.7 jsou pole pro informaci o celkovém harmonickém zkreslení a zkreslení SINAD, nejsou ale zobrazeny žádné hodnoty a v textu není zmínka, že by byly měřeny a jak. Přitom je z naměřených časových průběhů jasné, že harmonické zkreslení Langevinova měniče dosahuje vysokých hodnot a tato informace by byla přínosná. Diplomant odvedl vynikající práci, když realizoval nejen interferometr, ale i zpracování signálů detektorů v Matlabu, škoda, že potom nevyužil potenciál Matlabu pro zpracování signálu. V úvodu kapitoly 6 je uvedeno, že "úkolem SEMESTRÁLNÍ práce je navrhnout a sestavit optický interferometr ...". Buďto se jedná o chybu nebo diplomová práce navazovala na semestrální zpracováním signálů detektorů a měřením Langervinova měniče. V tom případě jistě bylo dost prostoru pro rozšíření možností analýzy signálů v aplikaci. Na druhou stranu je ale nutné říci, že takovéto zpracování signálů detektorů nebylo požadováno a diplomant zadání beze zbytku splnil. Jím vytvořená aplikace pro analýzu signálu detektorů může být v budoucnu snadno rozšiřována. V závěru je uvedeno, že Langevinův měnič byl měřen v rozsahu kmitočtů budicího signálu od 20 Hz do 1 MHz. V práci jsou však uvedeny výsledky analýzy pouze pro kmitočet 33,4 kHz. Diplomant uvádí, že největším problémem pro přesnost měření jsou rušivé efekty způsobené otřesy budovy a prouděním vzduchu. Ty se ale vyskytují v subakustickém pásmu kmitočtů nebo na dolní hranici slyšitelného pásma. Je Langevinův měnič vůbec schopný pracovat v takovém širokém rozsahu kmitočtů, myšleno pro rozumně definovaný pokles modulové kmitočtové charakteristiky? V textu práce se vyskytuje několik překlepů, předložek na konci řádku, špatně umístěných větných čárek apod. Jednotky veličin jsou psané kurzívou, místy je nesprávné i formátování proměnných. V práci schází seznam obrázků, symbolů a zkratek.
eVSKP id 66723